Krásné ráno. Dnes je 11. srpna a číslem pro dnešní den je -0,4%.
Asi jste nečekali, že u dnešní SníDaně bude řeč o něčem jiném než o inflaci. Tedy po včerejšku, kdy jsme se dozvěděli, že aktuální procentní roční míra růstu cen narostla z 4,1 za červen na 5,8 za červenec. Česká aktuální inflace tak ve skutečnosti vzrostla, zatímco média stále jela kafemlejnek o inflaci klesající z 9,7 na 8,8. Ale prosím nevypínejte, dnešní SníDaně bude ve skutečnosti zajímavá, slibuju! To moje pedantství, jak nebezpečně špatně čteme inflaci, když v ní stále reportujeme staré informace o loňské inflaci, to si nechávám na jiné texty. Takové trápení si po ránu nezasloužíte. Zvlášť když na chvíli přestalo pršet! Dnešní SníDaně nebude o inflaci české nýbrž čínské.
Tak pokud mě stále posloucháte, tak vězte, že v Číně začala teď v červenci deflace. A podle všeho ještě nějakou dobu potrvá. Deflace je přesný opak inflace. Tedy stav, kdy ceny klesají. Věci zlevňují. A teď v Číně věci zlevnily o číslo pro dnešní den, -0,4 % za rok.
Jenom abychom docenili význam tohoto sdělení. Ceny byly nižší ne než v předchozím měsíci, ale než v předchozím roce. A to je skutečně velice vzácný úkaz. Snížit ceny za nějaký jeden měsíc, to se může stát i v lepších rodinách a ekonomikách. Vždyť i my v Česku jsme to zažili v dubnu, kdy ceny na konci dubna byly ve skutečnosti nižší než na konci března. Ale od té doby zase rostou. Jeden měsíční pokles cen nevykompenzuje růsty cen v ostatních měsících. Ale když jsou ceny nižší než před rokem, pak během toho roku musely ceny víckrát klesnout než stoupnout. A to je v moderním světě vskutku vzácné.
Centrální banky, včetně té čínské, se deflací bojí jako čert kříže. Ostatně proto si stanovily inflační cíl na 2 % a ne na 0 %, jak by někdo naivně mohl vyčíst ze zákona o České národní bance, který jí ukládá pečovat o stabilitu cen. Ale podle světových centrálních bank stabilní ceny nejsou ty, které se nemění. Kdepak. To by bylo moc jednoduché, to by potom znamenalo, že jazyku zákona by mohl porozumět i běžný občan a nepotřeboval by k tomu výkladníky, kteří mu zákon vyloží. Možná vám to nápadně připomíná náboženské války v Evropě o to, jestli by i Boží zákon, tedy bible, měl být přeložen do lidštiny z hebrejštiny, řečtiny či aramejštiny. Ale nebojte, civilizace pokročila, a kvůli schopnosti vyložit si pojem „stabilita cen“ v běžném jazyce nikdo vojska nestaví. Tedy zatím.
Podle centrálních bank jsou stabilní ceny ty, které stabilně rostou zhruba o 2 % ročně. Protože kdyby byl jejich růst zhruba na nule, tak by právě hrozily měsíce, kdy ceny klesají. A pak by, podle centrálních bank, docházelo k tomu armagedonu, že lidé by raději počkali s nákupem, aby ušetřili, až klesnou ceny. Jakože třeba vám dojde doma toaletní papír, ale vy ještě měsíc s jeho nákupem počkáte, protože za měsíc bude o pár halířů levnější. A to se vyplatí…
Takto odložené nákupy ochladí ekonomiku, a to ochlazení ještě více sníží nákupy, a už tu máme zásadní problém, kterému chce centrální banka předejít. Ale chápete opět správně. Pokud říkáme toto A o klesajících cenách, musíme říkat i to B o cenách rostoucích. Že totiž lidé ve strachu o ztrátu hodnoty svých korun své nákupy kvůli inflaci trochu urychlují. A tedy že se v jemně inflační ekonomice utrácí o trochu více, než by se utrácelo při stabilních cenách.
Empirický výzkum, jak to je ve skutečnosti, je problematický v tom, že samotná mírná inflace neznamená, že věci zdražují relativně k příjmům. Naše příjmy rostou téměř vždy rychleji než ceny, takže věci reálně zlevňují i při nízké inflaci, tedy přepočítáno na naše příjmy.
Čínská centrální banka má taky ze současné deflace děs. Zvlášť když by deflace pokračovala. Zatím ji lze vysvětlit hlavně obřím poklesem o čtvrtinu cen vepřového, které nahradilo ve zbohatlé Číně tradiční rýži chudých. Vepřové zlevnilo po zažehnání krize prasečího moru, a asi nehrozí, že by zlevňovalo tímto tempem dál.
Co ale hrozí je vysoká nezaměstnanost mezi mladými Číňany, pokračující pokles vývozu, a klesající ceny nemovitostí. To všechno omezuje v ekonomice poptávku, a když není, kdo by věci kupoval, tak obchodníci musejí s cenami dolů. A deflace může pokračovat.
Ale netruchlete pro Čínu. Ona se zase zvetí, a zase vám bude posílat Alibabu a čtyřicet hraček. Truchlete spíš pro mladé Číňany, kteří se kvůli nezaměstnanosti nenaučí pracovat, a přitom na nich bude břímě zabezpečit prací dostatek jídla pro populační bombu stárnoucí populace, kterou vytvořila zhůvěřilá komunistická politika jednoho dítěte. Vzhledem k počtu Číňanů ale nebude čínský důchodce problém Číny. Bude to světový problém.
Ale to bude až někdy. Vy si užijte páteček, a o víkendu oschněte na návrat dešťů příští týden.
Hezký den.
