Krásné ráno. Dnes je 6. září a číslem pro dnešní den je -5,8 %.
Tímto ročním tempem klesly v červenci v eurozóně ceny výrobců. Ale prosím, než začnete zívat, že nemůže být nic nudnějšího než ceny nějakých výrobců, nota bene v eurozóně, mohu vám nabídnout, že stejně tak dnešní SníDaně může být o magii. Nemusíte zívat, můžete vzývat. A to vzývat magické číslo 7.
Předevčítem bylo totiž něco magického ve statistickém vzduchu. Nejprve čeští statistici zveřejnili onu velkolepou zprávu, že již posedmé klesly reálné mzdy. Včera jsme si u SníDaně řekli, že neklesly, nýbrž naopak stouply. Protože pojmy stoupání a klesání jsou o pohybu, ne o místě. Pohyb reálných mezd je jasný, vzhůru. Jenom jsou zatím ještě posedmé na místě, které je pod úrovní předchozího roku. Ale to asi nečekáme, že sedm období vysoké inflace bychom dokázali růstem mezd smazat za jediné období, ne? Ale směr teď už nic nezvrátí a reálné mzdy budou dál růst protože ceny dál porostou pomaleji.
A jen o dvě hodiny po českých statisticích vytáhli magickou sedmičku evropští statistici se zprávou, že taky něco kleslo posedmé v řadě. Ale na rozdíl od těch českých oni skutečně měřili pohyb, ne místo. Sedmý měsíc v řadě klesly (během toho měsíce) ceny výrobců v eurozóně. Konkrétně v červenci o -0,5 %, což přepočítáno na celý rok dává číslo pro dnešní den - -5,8 %. (Tyto přepočty děláme proto, že jsme zvyklí vnímat změny optikou jednoho roku a pocitově posoudit, jestli je to hodně nebo málo.)
A když už je něco posedmé v řadě, tak to evidentně má nějakou magickou moc, o které tento kuchař SníDaní, byť ekonom, doposud ještě nevěděl. V obou případech se strhla mnohem větší mediální vlna, než když to předtím bylo pošesté. Konkrétně v případě eurozóny se to bralo jako jasné znamení toho, že Evropská centrální banka přestane zvyšovat úrokové sazby. Proč až nyní při magické sedmičce, a ne už předtím při ďábelské šestce, čert ví.
Ale projeďme si, co by tato magie z eurozóny znamenala pro nás: Ceny výrobců je možno brát jako takový předvoj inflace. Co se děje s cenami výrobku během jeho výroby, ještě předtím, než se nám spotřebitelům narodí na pult obchodů, a my změříme jeho porodní váhu skrze index spotřebních cen, kterým říkáme inflace. Takže je celkem jasné, že pokud je trh aspoň trochu konkurenční, měly by se v úterý oznámené nižší ceny ve výrobě postupně projevit buď v nižších konečných cenách, nebo aspoň pomaleji rostoucích. Čili inflace v eurozóně by měla zpomalit možná víc, než se čekalo. Evropská centrální banka, která se snaží inflaci v eurozóně zabrzdit vyššími úrokovými sazbami, tak bude mít méně práce, a o to dříve by mohla přestat sazby zvyšovat. Když je přestane zvyšovat, přestanou se úrokové sazby eurozóny, nyní 4,25 %, zespoda přibližovat těm českým, 7%. (Ano, zase nějaká sedmička… ale ta už je tu dlouho. Bez 7 již 70 sedmidenních týdnů.)
No a čím vyšší zůstane české úročení vůči eurozóně, tím více bude i česká koruna atraktivní vůči euru, a tím bude silnější. Tedy úhrnem – víme, že českou korunu čeká postupné oslabování, ale po úterní zprávě bude to oslabování zase o něco pomalejší. A o něco častější budou týdny, kdy naopak koruna na chvíli posílí.
On vůbec ten indikátor cen ve výrobě je zajímavý. Dnes jeho pokles berou v eurozóně jako dobré znamení rychlejšího poklesu inflace. Ale v neinflačních dobách to bývá často bráno jako špatné znamení. A to proto, že ekonom má vždy dvě ruce, kterýma čaruje. Jedna se jmenuje nabídka, druhá poptávka. Teď je pokles indexu brán jako zlepšení nabídky, že už polevil tlak na zdražování. Ale ještě třeba před sedmi lety by to bylo bráno jako špatné znamení, že výrobci museli zlevnit, protože o jejich výrobky a polovýrobky není zájem, tedy že není poptávka, a hospodářství že jde do kytek. (Pravděpodobně sedmikrásek.) Ano, statisticky naměřit pokles něčeho je to jednoduché. Těžší je určit, jestli to je kvůli nabídce nebo poptávce, protože to pak má často zcela odlišný lék. Včetně české inflace. A propos, ceny českých výrobců teď klesly stejně jako v eurozóně.
Ale vy samozřejmě nepotřebujete nějakou statistickou sedmičkovou magii, abyste začali svůj den magicky. Tak tu eurozónní sedmičku můžeme na závěr propíchnout. Posedmé ceny klesly jen když mezi ceny výrobců započítáme energie. To ale dnes málokdo dělá. Právě kvůli tomu, jak málo jsou ceny energií určovány ekonomikou. Tak většina ekonomů dnes sleduje index cen výrobců bez energetického sektoru. A tam klesly ceny teprve počtvrté.
Takže magii vám do dnešního dne, a jak by řekla jedna televizní celebrita, když nemáte magii, vražte tam magi.
Hezký den.
