Krásné ráno. Dnes je 11. října a číslem pro dnešní den je -8,5 %.
Tímto ročním tempem klesly v září ceny. Ne že inflace; ceny že klesly. Máme tak za sebou zase měsíc deflace, poprvé od dubna. Takové to „ceny už nikdy neklesnou ani o píď“ vzalo opět za své. Snížily se od konce srpna do konce září o -0,7 %, a protože pro měsíční změny nemáme moc cit, jestli je to hodně nebo málo, udáváme to pro srovnatelnost v ročním vyjádření. Tedy číslo pro dnešní den: -8,5 %.
Pokud by si někdo naivně myslel, že taková divnost klesajících cen uprostřed dvouleté vysoké inflace, bude médiím stát za pozornost, tak ani omylem. Všechna jela s číslem 6,9, které nám ale nic o současném pohybu cen neřekne. Neříká, že ceny klesají, říká jen, že jsou pořád o 6,9 % vyšší než loni. A tak všude včera visela interpretace „inflace sice o něco zpomalila, ale pořád je moc vysoká!”.
Kdybychom byli v roce 1923 a nikoli 2023, bylo by to pochopitelné. Tehdy se novinové titulky sázely ručně z jednotlivých písmenek. A tady tento titulek by tehdejší noviny mohly jet každý měsíc už téměř rok a ušetřit tak za sazeče. Není ale úplně jasné, proč by si pak měly říkat „noviny“, když o novinách nereportují. Pokles 12M inflace určitě není novina, nejen kvůli reportování někdejší, staré inflace, ale tento měsíc i kvůli deflaci uprostřed inflace.
A propos, to samotné údajné „zpomalování“ namísto skutečného „poklesu“ meziroční inflace, to už ani nemá cenu komentovat a nudit vás tím znovu u SníDaně. Má cenu na to reagovat konstruktivně a přiznat si, že se jazyk český proměnil. Že když teď jakákoli čára na grafu klesne, tak budeme říkat, že jen roste pomaleji, tedy že zpomalila. A i ti, kteří díky dobré výchově u snídaňových konverzací raději zůstávají u počasí, budou mít spoustu příležitostí. Teď když nám zpomalily teploty.
Ono by to ignorování poklesu cen bylo ještě snad pochopitelné, kdyby se v září měnily nějaké abstraktnější ceny, méně viditelné. Takové ty, co často nevnímáme, protože s nimi přicházíme do styku jen občas. A v září bývá takových cen skutečně hodně. Školy jedou s novými cenami kroužků, stravenek, družiny, školného, jazykovného, a všeho ostatního. Jízdné se také často upravuje podle školního roku. Pak jsou tu na druhou stranu po létě slevy na různé letní potřeby nebo dovolené. A jako vždy se někomu změnila cena tarifu energií po uplynutí fixace, což vnímá tak jednou za dva roky. Tak by bylo v pořádku čekat až na Staťák, kolik mu to celé vyjde, po propočítání těchto abstraktních cen.
Ale toto září bylo jiné. Většina toho, co způsobilo celkový pokles cen, byly věci, které bychom měli běžně vnímat a přicházet s nimi do styku téměř každodenně. Zejména potraviny, na jejichž drahotu nadávají všichni, a měli by si tak všimnout jejich zlevnění. Čistě za září, a ne v nějakém ročním přepočtu, zlevnila vejce o téměř 10 %, mléko o 8 %, ovoce o 4 a zelenina o 3 %, oleje o 2 %. Je také zajímavé si všimnout, že často nesezónní věci jako vejce a mléko zlevnily o víc než sezónní ovoce a zelenina. Naše nevšímavost tak není dána tím, že už od pravěku a vzniku zemědělství před 10 tisíci lety tak nějak slevu po čerstvé sklizni očekáváme, a evolučně jsme si na ni vyvinuli slepotu.
Ale ono vlastně nakonec moc nevadí, že si média nevšímají té deflace, která snížila naši meziroční inflaci až na 8. místo v Unii. Za pár dní vydá Eurostat svoje jiná čísla o inflaci, v jejímž spotřebním koši zapomíná na důležité položky, a vyjde mu zase vyšší číslo české meziroční inflace. A po většinu měsíce budou všichni opakovat, že máme nikoli 8., nýbrž 2. nejvyšší inflaci v Unii. Tedy pardon, tentokrát asi spíše 3., protože nově už i eurostatí metodika bude muset přiznat, že máme nižší inflaci nejen než Dolní, ale i než Horní Uhry. Eurostatu totiž česká meziroční inflace vyjde nikoli 6,9, nýbrž 8,1 %. Podle něj tak ale v září klesly české ceny ještě více, deflace kolem -10 % v ročním vyjádření, ale toho si samozřejmě nikdo nevšimne.
Stejně jako neuvidíme nikde volání, že přijmout euro by byla chyba, když Slovensko, naše nejvěrnější kopie ale s eurem, má vyšší inflaci než my. Posuzovat výhody a nevýhody eura podle inflace je samozřejmě nesmysl. Pro euro v Česku je tisíc a jeden dobrých argumentů, ale všude jede jen ten nejhloupější, o inflaci. Ale i ten jen tehdy, když to zrovna vychází. Teď už nevychází ani to.
No, raději toho nechme. V září jsme měli aspoň tu výhodu, že čísla byla zatím nezkreslena tím, co Statistický úřad provedl loni v říjnu. Až do konce roku tehdy zhruba 3 p.b. inflace zamlčoval, a přiznal je zpátky až do letošní lednové inflace. V meziroční inflaci to tak zatím nevadilo, započítávala jak chybu, tak její napravení. To ale od zítřka až do ledna nebude platit. A to bude teprve interpretační Divoký západ.
Slibuji, že až za měsíc vyhlásí meziroční inflaci počítanou vůči loňskému hausnumeru, bude se tematicky u SníDaně Petr raději držet u počasí. Po prvním listopadu budou teploty i na Petříně zase o něco – pomalejší…
Hezký den.
