Krásné ráno. Dnes je 4. července a číslem pro dnešní den je 1 240 000.
Tolik Američanů volí republikánského prezidenta jen kvůli tomu, že když byli malí, dnešní den málo propršel.
Dnes slaví Američané svůj Den Nezávislosti, a Angličané přemítají, zda ji neodvolat, když se kolonisté stále ještě nenaučili hrát fotbal. A vy jste si možná někde přečetli, kolik se dnes v Americe sní hamburgrů, nebo o kolik víc dnešní ohňostroje zamoří vzduch pevnými částicemi. (Pokud ne, pak vězte, že 375 milionů a 42 %.)
Ale to není ten hlavní efekt. Na každé oslavě je plno vlajek, a 30 % amerických domácností bude dneska pět vlastenecké písně. Podle statistik se budou páry s dětmi účastnit oslav více než ostatní. A podle neurobiologů jsou to právě zážitky z dětství co silně ovlivňuje naše chování v dospělosti, a právě vlajkami a vlastenectvím se v Americe pyšní spíše Republikánská než Demokratícká politická strana. Takže pro americké dětství platí čím více pruhů, tím více potom republikán.
A hlavní překážkou aby dítě všechny ty pruhy vidělo je – jestli bude 4. července pršet a ony spíše s rodiči zůstanou doma.
Každý nepropršený 4. červenec od druhé světové války, který Američan zažil ve věku od 3 do 18 let, zvýšil o 2 procenta pravděpodobnost, že bude následně republikán. Pokud nepršelo ani jednou, je to hned efekt o jednu třetinu. A přepočteno na typickou účast ve volbách to činí v průměru právě o 1 240 000 více republikánských voličů.
Není to přitom tím, jestli obecně víc prší v demokratických částech Ameriky. Byť třeba o deštivém a demokratickém Severozápadě by si to někdo myslet mohl. Jestli pršelo zrovna na 4. července je – vzhledem k obecné deštivosti daného místa – v podstatě náhoda.
A právě náhody potřebujeme. Když se testuje nějaká vakcína, tak jsou také lidé rozřazováni podle náhody, jestli dostanou pilulku nebo placebo. Jinak by to mohlo být třeba tak, že rodiče v obecně deštivých oblastech více nadávají, ať už na počasí nebo na celý stát.
Není to ani klimatickou změnou. Jestli na daném území od války postupně prší více nebo méně, je statisticky očištěno. Co vyrobí Republikána tak není tato průběžná proměna klimatu, ale jestli jí navzdory pršelo dnes ještě víc, nebo ještě míň. A jestli to bylo v době dětství a ne dospělosti. A jestli jde skutečně konkrétně o dnešní den, ne obecně o začátek července. Autoři studie odpovědně otestovali i dva dny předtím a dva dny poté. Žádný efekt. Jde o dnešek.
A proč si bereme do úst zrovna republikány? Vždyť v americkém systému dvou stran bychom mohli stejně tak říci, že déšť naopak vytváří demokraty, ne? Že počasí prostě více rozděluje společnost na obě strany. A to by ze svých vnuků měli radost bývalí kolonizátoři z Anglie, ti přeci slavně o ničem jiném ani hovořit nedokážou, pokud v každé konverzaci nejprve neproberou počasí.
Podle dat z vás ale v dětství propršený 4. červenec demokrata neudělá. Působí to jednostranně – absence deště dělá republikána. Pokud podle profesora Henryho Higginse z My Fair Lady „déšť dští v Španělsku zvlášť tam, kde je pláň“, pak déšť nedští v Americe zvlášť těm, kdo chtějí nižší daň.
A co si z toho máme vzít my, v Česku? Třeba by někdo mohl otestovat, jestli v místech, kde se volí národovecké strany, více pršelo v nějaký svátek. Ale co by to bylo za svátek? A hlavně, byly u nás někdy svobodné volby dostatečně dlouho, abychom mohli testovat vliv dětství na dospělost? Možná budou, jednou. Ale národovecké svátky kvůli tomu raději nezavádějme.
Nás zítra a pozítří čekají dva křesťanské. Nejdříve spíše katolický, pak protestantský. V oficiálně nejateističtější zemi na světě. Tedy se nemusíme bát, že by počasí ovlivnilo následné vyznání vašich dětí v dospělosti. Tak vám můžu s klidem popřát, ať vám neproprší.
Hezký den.
