Krásné ráno. Dnes je 1. srpna a číslem pro dnešní den je 10,6.
Každý den každý z nás dnes vyprodukuje o 10,60 Kč méně hodnoty než loni.
Včera jste asi zaregistrovali nová čísla o HDP. Ono H v HDP bohužel neznamená hodnotu. Znamená hrubost. Hrubý domácí produkt. Hrubý v tom smyslu, že nerozlišuje, jestli ty nové traktory, které jsme vyrobili, jsou skutečně traktory navíc, které jsme loni neměli, nebo jestli jsme je museli vyrobit jenom proto, abychom nahradili traktory, které se od loňska porouchaly a už nejdou opravit.
Je to ten nejslavnější ekonomický ukazatel, který měří hodnotu, jakou česká ekonomika vyprodukuje. Třeba za rok, za měsíc, za den, a tak podobně. Tedy, samozřejmě měří jen tu hodnotu, kolik kterou nejenom vyprodukujeme, ale také následně směníme na trhu. Pokud někomu napíšeme básničku a dostaneme za ni pusu, tak jsme samozřejmě vytvořili hodnotu a štěstí na obou stranách, stejně jako když si koupíme bezlepkový rohlík. Ale zatímco on bude započítán, pusa ani básnička započítány nebudou.
Ale není to tak, že mezi hodnoty počítáme jen plytké fyzické věci. Když básničky nepíšete ale někoho na veřejné předčítání těch básniček vezmete, tak už je ta hodnota započítána. Paradoxně i tehdy, když se předčítání nepovede a vy z něj budete mít jenom takovou ironickou hodnotu z toho, jak moc to bylo divné. I když třeba byly ještě hodnotnější.
Na to, jak je ukazatel HDP důležitý, je publikován pohříchu zřídka. Jen jednou za čtvrtletí. No a včera uběhl měsíc od konce dalšího čtvrtletí, během měsíce statistici pilně počítali, a včera jste asi zaznamenali první odhad: v druhém kvartále roku HDP plus 0,1 % oproti předchozímu kvartálu, ale mínus 0,6 % oproti předchozímu roku. Toť zatím vše, příští zpřesnění zase za měsíc.
Co nám ta čísla říkají? Že sice formálně rosteme, byť tím nejnižším naměřitelným tempem 0,1 %, ale ani zdaleka jsme ještě nedosáhli výšit loňského jara. Propad oproti nim o 0,6 % je docela vysoký. A to jsme přitom ani tehdy loni na jaře pořád ještě nedosáhli předcovidové úrovně ekonomiky, stále nám ještě pár desetinek procenta chybělo, jako jediným v celé unii. Všechny ostatní ekonomiky mají po Covidu, u nás ještě trvá. A nyní se od loňského léta ještě prohloubil a my jej nějak zásadně nedoháníme. Tímto tempem bychom nedohnali ani za rok to, co jsme za rok ztratili.
Ale abychom si to mohli nějak reálně představit. Onen propad proti loňskému 2. čtvrtletí dělá zhruba 10,4 miliardy za kvartál. O tolik méně hodnoty se za kvartál nejen vyrobilo, ale o to méně mohlo být I zdaněno. A při té vysoké míře, jakou český stát vytvářenou hodnotu daní, to znamená za celý rok rovnou zhruba 40 miliard méně ve státní kase. A to v době, kdy řešíme každou miliardičku, když nám jich chybí bratru 300 každý rok.
Ale pořád jsme na desítkách miliard za čtvrtletí. Když si to přepočteme na jednotlivé dny a jednotlivé obyvatele, vychází nám číslo pro dnešní den. Každý, včetně nemluvňat, dnes denně vytváříme zhruba o 10,60 méně hodnoty než loni. Pozor, to neznamená, že toho spotřebujeme o 10,60 méně. Spotřeba je jen část toho, co se v ekonomice děje, i když právě pokles spotřeby je dnes hlavní příčinou propadu ekonomiky. Alespoň podle neformálního vyjádření statistiků, bližší data budeme moci ke SníDani podávat až za měsíc.
Ale pokud si vezmeme jednotlivé složky HDP podle prvního letošního čtvrtletí, tak dnes každý vydáváme denně o 4,80 korun méně na spotřebu než loni. Nové tanky a razítka spotřebováváme ne my nýbrž vláda, a té se snížila spotřeba 2,10 Kč za každého z nás. A neziskovkám o 10 haléřů. Úhrnem tedy všichni spotřebováváme o 7 Kč denně méně.
A co je možná ještě smutnější, o 2,80 Kč denně méně investujeme. A to se podle náznaku statistiků asi za měsíc dozvíme, že propad byl ještě větší. To není dobrá zpráva pro budoucnost.
Tak prosím, pokud dnešní den toho skutečně i vy prospotřebujete méně než loni, zkuste aspoň udržet svoje investování. Nemusíte kupovat traktory. S někým si třeba popovídejte u piva. Investice do lidského kapitálu jsou ty nejcennější.
Hezký den.
