Krásné ráno. Dnes je 18. října a číslem pro dnešní den je 10.
Desetkrát by mohly vzrůst energetické náklady našeho gůglování, pokud bychom v budoucnosti informace nehledali v dotazovém řádku v Googlu, nýbrž v kecacím okénku s umělou inteligencí, jako například s populárním programem ChatGPT. Alespoň podle odhadů samotného šéfa Googlu.
Ano, celá ta gůglí výpočetní infrastruktura znamená neustálé obří investice nejen do lidí a jimi vyvíjeného kódu, a do železa strojů, ať už ty stroje data zpracovávají a nás tazatele obsluhují, tedy servery, nebo ta data uchovávají někde v cloudu. To vše je určitě klíčové, nezapomeňme, že pod Google spadá i YouTube, kam lidé každou jednu minutu nahrají 183 hodiny videí hladových po úložném prostoru.
Ale k těmto investicím do lidí a do železa je potřeba připočítat už teď i velká kvanta elektřiny na samotné výpočty na tom železe prováděné. A pokud to železo není někde hodně na severu, nebo hodně hluboko pod mořskou hladinou, tak tu elektřinu musíme vynaložit vlastně dvakrát: jednou na vlastní výpočet, a podruhé na uchlazení všeho toho odpadního tepla, které každý pracující stroj vydává.
Ve fyzice pracovního výkonu se výpočetní technika moc neliší od parních strojů, které jsme počítali na střední škole. Tedy, buď skutečně počítali, nebo jen mechanicky dosazovali do vzorečku z nějakého taháku. Ale i tak jsme aspoň trochu zvyšovali výkon dalšího stroje, našeho mozku, který běžně spotřebuje zhruba 260 kalorií denně. Každý jeden mozek by tak mohl průběžně dobíjet zhruba stovku iphonů.
A jak je to s energetickou náročností našeho gůglání? Loni si lidstvo zagůglalo 3bilionkrát. Když z těch tehdy ještě necelých 8 miliard lidí škrtneme zhruba čtvrtinu lidí do 15 let, kteří zatěžují spíše gůglí videoservery než gůglí gůglání, tak to vychází na zhruba 1,5 dotazu denně od každého z nás. A každých 500 dotazů stálo jeden dolar jen na elektřině. Pokud si tedy teď jakékoli z těchto čísel ověřujete, pak vězte, že každým ověřením tuto planetu okrádáte téměř o pětník její stále ještě většinově neobnovitelné energie. Taková je cena vaší nedůvěry.
A pokud by vám měl teď Google odpovídat chatbotem namísto dnešního seznamu odkazů, spotřeboval by na tu odpověď – vynásobeno číslem pro dnešní den – elektřiny zhruba za 50 haléřů. A to jen, kdybyste se spokojili s pouze 25slovními odpověďmi. 50slovní odpověď bude stát dvojnásobek, tady zatím žádné množstevní slevy nejsou. A pokud by vás první odpověď takového chatbota uspokojila méně než dnešní první výpis odkazů (včetně toho nejlepšího úryvku textu, který dnes často ve výpise dostáváme), tak se zase bude spotřebovaná elektřina násobit. Jistě, do budoucna si i kecací robot předpřipraví odpovědi na časté dotazy, a konkrétně váš dotaz bude levnější. Ale ani tato předpříprava na pozadí nebude zadarmo.
Zatím tam Google není. A když se v únoru pokusil na tiskovce předvést a úplně se to nepovedlo, burziáni mu umazali 100 miliard dolarů z tržní hodnoty akcií. Některé konkurenční vyhledávače už kecátka používají, ale těch se zatím zas tak moc nikdo na nic neptal. I proto ostatně raději přešli na uměle inteligentní kecátka, když jejich vlastní algoritmus moc inteligentní nebyl.
A co to všechno znamená pro budoucí geopolitiku? Hodně dneska slýcháme, že budoucnost patří všem vymýšlečům nových algoritmů. A že by se ekonomiky měly zaměřit na jejich hýčkání, protože už dávno neplatí karikatury z amerických seriálů, kde u svého počítače žijí jen z levné pizzy. Taková vize je ale celkem nestabilní. Lidé mají tu nepříjemnou vlastnost, že jsou hodně mobilní, a z ekonomiky vám lehce utečou. I když jste utratili spoustu vybraných berní (a energie) na jejich výrobu.
Pokud půjde cesta dál cestou umělé inteligence, nakonec může více záležet na tom, ve které ekonomice budou umístěny všechny ty výpočetní kapacity, všechny ty centrální mozky lidstva, tolik hladové po energiích. Jistě, bezpečnost právního systému v zemi, a ostatně i bezpečnost fyzická, budou také důležité. Odolnost mozků proti kulce je minimální, ať už jde o mozek lidstva nebo lidí.
Ekonomiky tak budou stále více soutěžit o to, kdo bude schopen uvyrobit více energie pro provoz všech těch umělých mozků. A bude to muset být zelená energie, jinak ostatní státy svým lidem používání umělých mozků zakážou, s odkazem na univerzální berličku všech dnešních regulací: že to škodí planetě.
Nakonec tak měl Cimrman asi přeci jen pravdu když říkal, že budoucnost patří aluminiu. My jsme si naivně mysleli, že mluví o tom tepelně dobře vodivém hliníkovém obalu všech těch počítacích strojů. Ale on viděl i dovnitř. Stejně jako hliník se už dnes vyrábí jen v těch zemích, které na to mají dost energie, tak v budoucnu může platit něco podobného i pro onen vnitřek, který ten hliník zvenčí ochraňuje.
Ať i vám dnes energie dobře ladí; stroje dobře chladí, a lidé vás hladí.
Hezký den.
