Krásné ráno. Dnes je 26. července a číslem pro dnešní den je 12.
Předevčírem stála v Chicagu pšenice 777 dolarů. Když před týdnem začali Rusové pálit do ukrajinských pšeničných skladů a přístavů, stála 695. Útok na ukrajinskou pšenici tak způsobil nárůst ceny maximálně o dnešních 12 %. A jenom za včera už cena smazala skoro polovinu toho nárůstu. Pro srovnání, začátek invaze způsobil třikrát větší nárůst, o 43 %. Proč už ceny tolik nereagují? Pokud si myslíte, že už jsou tak drahé že nemají kam růst, máj pro vás po ránu šok. I po tom 12% zdražení byly ceny pořád 13 % pod předválečnou cenou. Potřebujeme vysvětlení.
Dnešní SníDaně tak bude znova o jídle, omlouvám se, ale média jsou toho plná a nedávají tomu patřičný kontext. S daty pracují halabala. A taky se omlouvám, že byť o jídle, bude tato SníDaně zároveň o jedu – pro mnoho z vás, kterým pšenice dělá nedobře. Pokud jste se občas cítili divně, že vaše tělo takto reaguje, vězte, že neprávem. V této době máte naopak vy tu správnou reakci, a ostatní jsou ti divní. Být vás víc, dokonce ani bezhlavě ničící Rus by dnes tolik do ukrajinské pšenice tolik nepálil.
Je to divný svět, divné věci, když je pro lidi třeba pálit laciný žito v peci, aby zdražil chleba. Voskovec a Werich zveršovali žito jenom proto, že má jenom dvě slabiky. Ale žito už tehdy bylo zastaralou obilninou. Dnešní hipstři vyžadující pod své avokádo zrovna žitný chléb ještě neexistovali.
Ve skutečnosti se tehdy za hospodářské krize pálila americká pšenice. Svět tehdy zchudl, neměl ji kdo kupovat, ceny se propadly, tak jejím spálením se mohly ceny pro výrobce trochu zvednout. Přitom pozor, poznámka pod čarou, pšenice se dala spálit i do whiskey, zejména když krize do tří let dokázala ukončit americkou třináct let starou prohibici.
Ano, pálit pšenici, aby se pomohlo výrobcům, je hrozná divnost. A nesmysl. Kdyby svět fungoval tak, že výrobě pomůžeme ničením, tak by komunismus býval byl vyhrál. To byl úplný expert na ničení. A i proto nás dnes ani nepřekvapí, že ve jménu obnovení komunistické říše dnes Rusko pálí jak pšenici, tak do pšenice. Do té ukrajinské. Aby jí bylo méně na vývoz, aby se světová cena zvedla, a Rusko tu svou pšenici mohlo prodat o to výhodněji. Na prodeji svojí pšeničné energie se chce zahojit, když ostatní energie vyváží pod cenou kvůli sankcím.
Původní dohoda o vývozu ukrajinské pšenice tradiční cestou přes Černé moře byla z léta roku 2022. Rusko si tím chtělo koupit vstupenku zpátky do klubu lidskosti, když hrálo, že se mu zželelo chudých zemí, kde je pšenice mnohem důležitější částí spotřeby. Ukrajina pak začala vyvážet a ceny mohly začít zase klesat. Ale už letos v květnu začalo Rusko zase bránit lodím v cestě do Jižního přístavu u Oděsy, odkud Ukrajina vyvážela třetinu pšenice.
Rusko se tak připravovalo na snahu o další úlevy od Západu. Třeba pro svou státní Zemědělskou banku, která je samozřejmě pod sankcemi. Ale podle Rusů by neměla – když se přeci jmenuje Zemědělská, a potraviny a hnojiva jsou ze sankcí vyňata.. Nomen omen. Že banka financovala i vývoz ropy, to jako že nic. Nemá to přeci v názvu, tak co?...
Během loňska nakonec ceny klesly nejen na předválečnou úroveň, ale nakonec byla levnější než v roce 2020. Ne kvůli Ukrajinským vývozům, ale těm australským, a ke konci také kanadským. Tak trhy fungují. Nejdřív skočí cena, ta rychle vydá signál, a zbytek světa zareaguje.
Nezapomeňme, že ukrajinská pšenice i v normálních časech dělá jen 10 % světového vývozu. Ani třetímu světu teď hlad nehrozí. I on přirozeně zareagoval a nasmluvnil si dlouhodobě pšenici odjinud. Pro budoucnost Ukrajiny je to samozřejmě špatná zpráva, ale i proto světový trh tentokrát na její blokaci nereaguje.
A závěrem abychom vše vnímali v delší časové řadě. Ty ceny jsou v dolarech za 100 bušlů. Bušl znamená 35litrový kýbl, a tam jsme s představivostí v kýblu. Při přepočtu na rozumnější jednotky se mi zavařil počítač, ale hlásím, že včera stála pšenice 6 korun za kilo.
Řeknete, že v Chicagu.. Ale to je cena po celém světě, místně se k ní jen připočítá náklad na dopravu. A ten zůstává víceméně stejný. Třeba před 15 lety byla v dolarech cena stejná jako v tom nejdražším bodě loňska. Když vše přepočteme na tehdejší dolary a inflaci, tak v letošních korunách nestálo před 15 lety kilo pšenice 5,90 korun nýbrž 11,30.
Dnes tedy reálně stojí pšenice téměř polovinu, co před 15 lety. A méně než polovinu než na chvilku loni na jaře. A další pálení na Ukrajině toho moc nezmění.
Tedy neděsme se. Pokud pšeničné pečivo bude dál zdražovat, nebude to kvůli válečným událostem. A pokud bude dál ročně přibývat 7 % těch, pro které je pšenice jedem, bude se poptávka přenášet na jiné uhlovodíky.
Tak se zakousněte k snídani do čeho chcete, nebo třeba do ničeho. Hezký den.
