13% víckrát za něco platíme, než před rokem. Protože jsme zchudli.

Petr Bartoň, 15. září 2023

(Tento newsletter můžete také odebírat jako audio podcast. Prihlašte si jej do své aplikace na Applu nebo na Androidu. Můžete si tam také poslechnout tuto epizodu.)

Krásné ráno. Dnes je 15. září a číslem pro dnešní den je 13 %.

 

O tolik více plateb dnes uskutečňujeme oproti předchozímu roku. Počítáme přitom všechny platby, ať už hotovostí, kartou, nebo převodem. Ale pozor, není tím myšlena celková částka, kterou někdo utratí. O nich bývá většina zpráv a reportů, a u nich by nebyl růst až tak překvapivý. Je tu inflace, že ano. A SníDaně nechtějí nudit. Žádná ovesná kaše bez mléka. Tady jde skutečně o nárůst počtu jednotlivých plateb, ať už jde o jakoukoli částku. A tam není asi očividný důvod, aby počet plateb rostl, prostě jen zdraží položky té platby. Naopak, na první dobrou bychom možná řekli, že vzhledem k propadu životní úrovně si teď lidé budou méně vyhazovat z kopýtka, méně utrácet, a tak i méněkrát za něco i platit. Těch nepřečtených ale už zaplacených knížek máme doma každý dost. A celková spotřeba se skutečně propadla. 

 

Větší počet plateb proto znamená, že navzdory vyšším cenám platíme menší částky než před rokem. Museli jsme tedy nějak zásadně změnit naše chování. Vezměme si třeba nákupy potravin v obchodech. Buď typicky nakoupíme jednou na celý týden, nebo průběžně dokupujeme, co zrovna chybí. Ale protože ta první možnost vede u pokladny k okamžitému zrychlení tepu při oznámení celkové částky. Proto už jen pro zdraví svého srdce, a kvůli současné nejistotě ohledně IKEMu, kde by nám srdce opravili, tak raději rozkládáme nákupy na menší díly. A hned se z jedné platby stane několik menších, méně bolestivých. A počet transakcí může růst. Nebo lidé ruší různá předplatná, a raději si kupují služby jednotlivě, a zase se to projeví ve více platbách.

 

Těch dnešních 13 % vyplývá z včera zveřejněných dat pro Velkou Británii. U nás podobná celková skutečná data zveřejňována nejsou, existují jen průzkumy veřejného mínění: kolikrát si lidé myslí, že tak každý den nebo týden zaplatí kartou nebo hotovostí. Byť ekonomové neradi spoléhají na průzkumy mínění. Lidé se velice často pletou i o vlastním chování. A to i v případech, kdy chtějí říct pravdu nějakému náhodnému tazateli na ulici, nebo dokonce do telefonu. Ale není důvod domnívat se, že by trendy v platbách v době inflační byly u nás nějak zásadně jiné než ve včerejších datech. Naše silnější-než-britská inflace naopak může k rozdrobování plateb vést ještě více. 

 

Překvapivý je ale nejen 13% růst, ale i samotný vlastní počet plateb. Kdybyste měli odhadnout, kolikrát během roku za něco zaplatíte, kolik byste řekli? Tisíckrát? Desetitisíckrát? Rok se samozřejmě špatně odhaduje. Zkusme proto „kolikrát denně“, a pak to jen vynásobíme. Takže – třikrát? Pětkrát? Desetkrát? Podle reálných dat je to 680 plateb ročně, a tedy méně než dvakrát denně. 1,9krát na obyvatele. A to v tom jsou přitom započítány i platby firemní. Když je odečteme, vyjde nám 1,6krát. A to je možná až překvapivě málo. Jistě, částečně je to tím, že přepočítáváme na obyvatele. Ti, kteří skutečně za něco platí, to tak dělají i za ostatní členy domácnosti, i za nemluvňata, nebo za lidi v péči. Ale celkově možná podceňujeme, jak jiné ekonomické životy jiní lidé žijí. 

 

Jednou věcí se ale od nás skutečně liší i Británie. Zatímco u nás to skoro vypadá na občanskou válku za lidské právo platit všude kartou, v Británii se odboj vede proti obchodníkům, kteří berou jenom karty. Večerní zprávy tam tak vypadají naoko stejně jako u nás. Reportér v terénu stojí před nějakým provozem a nahrává rozhořčení zákazníků. Jediný rozdíl je, že u nás prodejna přestala brát karty, tam přestala brát hotovost. Prostě, tak jako na silnicích tam i v platbách jezdí naopak. A na té souvislosti s řízením vlevo musí opravdu něco být. Ve Švédsku přestali jezdit vlevo až nedávno, a dnes je tam ještě větší problém zaplatit hotově než v Británii.

 

Ale i včerejší čísla přihotovila hotovostní divnost. Počet plateb hotovostí po více než deseti letech rapidních poklesů poprvé vzrostl. O 7 %. Není to ale vítězství spojené lidové fronty za platby pomocí obrázků nového krále. Provozů přijímajících hotovost dále ubývá. Je to spíše zase souvislostí se snížením životní úrovně. Ekonomický výzkum už dávno ukazuje, že mnoho lidí si více hlídá rozpočet, když doma hrníčkují. Tedy rozkládají si hotovost do hrníčků na jednotlivé účely. A pak se s obsahem hrníčku přihrnou i do obchodu, spíše než s kartou. Takto jim i hrozí menší problémy se schopností si alespoň zachovat svou životní úroveň.

 

Tak ať už vy o víkendech spíše zvyšujete nebo snižujete počet svých plateb všednodenních, přeji vám nevšední víkend. 

 

Hezký den.

Odebírejte naše další newslettery

 


odhlásit z odběru těchto e-mailů