Krásné ráno. Dnes je 31. srpna a číslem pro dnešní den je 1,4.
Máme konec měsíce, a tak se dnes opět po Evropě roztočí sezóna vyhlašování hodnot inflace v jednotlivých zemích. Všechno dnes vykopne v 11 hodin Eurostat, který oznámí inflaci v zemích eurozóny, tedy alespoň těch, které do dneška stihnou dodat data.
Problém je, že hodnoty vyhlášené Eurostatem nebudou ve skutečnosti hodnoty domácích inflací, které většinou ekonomové používají. A v případě České ekonomiky je nyní to vychýlení eurostatích dat od skutečné inflace nyní poměrně významné, jedno z největších v Evropě. Například zatím poslední známá hodnota zpětné 12M inflace je červencových 8,8 %, kdežto v datech Eurostatu budeme mít již navždy zaneseno číslo 10,2. Tedy hodnotu větší o číslo pro dnešní den – 1,4 procentního bodu. A to už je hodně velká statistická bota, o celou 1/6. Takový rozdíl v datech už si žádá SníDaňového vyšetření.
Obě čísla navíc vycházejí v jiný den, takže jeden den běží mediálním světem zpráva o tom, že v červenci klesla inflace ještě hlouběji pod 10 %, pod něž se dostala už před měsícem v červnu, a pár dní na to zase běží zpráva, že inflace nejen v červnu, ale dokonce ani v červenci podle Eurostatu stále ještě nevyklesala ani pod 10 %.
A co je asi nejhorší – takto významně rozdílné dvoje různé hodnoty inflace svádějí politiky k tomu, že si vybírají, co se jim zrovna hodí do politického krámu. Když v posledních předvolebních debatách byl tehdejšímu premiérovi vyčítán nárůst inflace na 4,1, on ve volebním studiu mával do kamer vytištěnou A3, tím etalonem univerzální pravdy, že inflace je 3,1. Tedy podle Eurostatu o celou čtvrtinu nižší. Protože tehdy Eurostat skutečně PODstřeloval českou inflaci. A nyní se zástupci jeho strany obouvají do současné vlády, že máme stále dvoucifernou inflaci, i když už dva měsíce ne. Jenom proto, že Eurostat nyní o tolik NADstřeluje skutečnou českou inflaci.
Lidé s alobalem na hlavě by si tak mohli myslet, že je to nějaká konspirace Eurostatu, vychylovat českou inflaci vždy ve prospěch argumentů hnutí ANO. Ne. Příčina je jinde. V tom, jak dobře obě měření odrážejí skutečné spektrum naší spotřeby. A konkrétně, nakolik do inflace započítáváme významnou spotřebu domácností na náklady bydlení. Možná jste to občas v polospánku u nějakého ekonomického komentáře zaslechli jako „imputované nájemné“. To se dá vypočíst nejen z vašeho placeného nájemného, ale i z případného bydlení ve vlastním.
Tyto náklady významně rostly. Už samozřejmě před Covidem, ale pak za Covidu tyto náklady u nás ještě zrychlily, zatímco v ostatních zemích zpomalily. Ale protože je to Eurostatí inflaci jedno, ta imputované nájemné nepočítá, tak Eurostat vykazoval nižší hodnoty inflace, jako by se na realitním trhu nechumelilo. A krásně to vidíme na datech. Posledním měsícem, kdy se obě inflace ještě víceméně náhodou shodovaly, byl duben ‘21. Pak se nůžky začaly rychle rozvírat a na konci toho roku už Eurostatí inflace podstřelovala inflaci o celé 1,2 body. Stále lpěla na 5,4, když už jela 6,6. O 22 % výše.
Od Nového roku ’22 se však přesýpací hodiny začaly převracet. Růst imputovaného nájemného se zpomalil až zastavil. Ve všeobecném výbuchu cen všeho možného bylo tak aspoň dobrou zprávou, že imputované nájemné zdražilo méně než třeba potraviny či energie. Český statistický úřad to správně započítával, Eurostatu to bylo šumák. Proto se loňský kalendářní rok dostal z podstřelování o 1,2 až k nadstřelování o 1,7. To už je rozdíl bezmála 3 procentních bodů!
Abychom si rozuměli. Měřit správně spotřební koš je vždycky těžké. Už jen to, že jeho složení aktualizujeme jen jednou za dva roky je divnost v době, kdy i jeden rok dokáže udělat divy v naší spotřebě. Ale schválně nezapočítávat něco tak zásadního je problém. Eurostat to ví, a už léta slibuje nápravu. I proto dál většina národních statistických úřadů počítá plnou inflaci. A ani ta nemusí být úplně plná. Největší zájem na správném měření má vždy centrální banka. Když v té české byl ještě Mojmír Hampl, zasadil se o ještě lepší započítávání pohybu cen našeho bydlení v takzvaném inflačním H indexu. Mojmír je zbytečně skromný, takže H jako Housing, ne H jako Hampl.
Vy proto používejte raději národní inflace i pro evropská srovnání. Lépe měří realitu a nelze tak na ně aplikovat pravidlo jiných dat, že Eurostat sjednocuje metodiku. Sjednocuje, ale vychyluje. A už vůbec největším prohřeškem by bylo používat Eurostatí inflaci na posuzování situace těch ekonomicky nejzranitelnějších mezi námi. Inflace už tak podstřeluje růst cen jejich životních nákladů, protože v jejich spotřebním koši mají potraviny a energie mnohem větší váhu. A to je přesně to, co loni zdražovalo nejvíc.
Jasně, chtějme po Staťáku, aby vedl separátní cenový index nejen pro důchodce a Pražany, jako teď, ale i pro nějak definované sociálně slabé. Stačilo by jednou za dva roky naměřit jejich spotřební koš, a zbytek vyplivne počítač zadarmo. Pojďme do toho. Ale Eurostat jim ani dostatečně nezapočítává jejich náklady bydlení. A tak zkresluje jejich situaci ještě víc.
Před vámi je teď ale kreslení nového dne, tak ať je co nejbarevnější. Ale podle pravdy.
Hezký den.
