DONE

14% větší by od Covidu byly české služby,
kdyby byly aspoň průměrné

Petr Bartoň, 9. srpna 2023

(Tento newsletter můžete také odebírat jako audio podcast. Prihlašte si jej do své aplikace na Applu nebo na Androidu. Můžete si tam také poslechnout tuto epizodu.)

Krásné ráno. Dnes je 10. srpna a číslem pro dnešní den je 14 %.

 

O tolik by byl dneska větší český sektor služeb, kdyby se od Covidu vyvíjel alespoň průměrným evropským tempem. Služby přitom tvoří 60 % ekonomiky, takže i celá ekonomika by pak mohla být o 8 % větší. O zhruba 8 % větší by mohly být i příjmy státního rozpočtu, a letos by tak nechybělo 300 miliard ale jenom 133 miliard. Ano, jsme na tom tak špatně, že ani povýšení na průměrnost by náš státní rozpočet nezachránil. Ale zase je pravda, že bychom při tom 14% růstu služeb asi bývali měli o něco vyšší inflaci. 

 

Ale konec těm „co by kdyby“. Zpátky na zem. Realita je taková, že předevčírem vydal Statistický úřad aktualizaci, kolik toho český sektor služeb vyrobil. A on nejen že neroste, ale ještě se proti lonějšku o 3,5 % smrsknul. To je pro představu o víc, než o kolik běžně česká ekonomika rostla během konjunktury před Covidem. A proti předchozímu čtvrtletí se teď české služby smrsknuly dokonce ještě vyšší měrou.   

 

V takové situace už asi chápeme, proč česká ekonomika jako celek nijak neroste. Ani nemůže, když se její největší sektor smrkává takovým tempem. Já to ještě jednou zopakuji: služby tvoří 60 % české ekonomiky. Zbylé dva sektory, zemědělství i ten slavný český průmysl tak dohromady dají zhruba 4 + 36 %. Přesto se číslům z průmyslu neustále věnuje nesrovnatelně více pozornosti než službám. A služby jsou pověstným slonem v místnosti, kterého všichni dělají, že nevidí. Snad aby se slon nelekl a nestal se ze slona v místnosti slonem v porcelánu. Protože ten rozbitý porcelán by musel nahrazovat zase už tak nestíhající průmysl.

 

Ve vysvětlení hrozného stavu českých služeb už se nelze vymlouvat na Covid. Jeho uzavírky české ekonomiky skutečně více postihly služby než průmysl, viděli jsme to na datech. Průmysl většinou nemá vlastní prodejny, které by stát tehdy mohl zavřít, ani většinou nechodí poskytovat své služby k lidem domů, jako to stát tehdy zakázal službám. Ale dnes?

 

Avšak co když jsou na tom i jinde tak špatně s pocovidovými službami, a jedná se tak o nějakou změnu struktury evropských ekonomik? To bychom si potom nemuseli sypat popel na hlavu. A doufat, že tím pak u našeho kadeřníka český sektor služeb zachráníme. To by bylo jako s tím slonovým porcelánem. Jenom bychom napravovali něco rozbitého. Ke kadeřníkovi se přeci chodí ne kvůli popelu ale pro příjemné podrbání na skalpu. A proto, aby si práce jeho nůžek náš partner ani nevšiml…

 

Při srovnávání se zahraničím musíme vždy dbát na to, abychom srovnávali srovnatelné. Na úrovni dat Eurostatu s jednotnou definicí služeb můžeme použít měsíční data bez finančního sektoru. Ne že by nebyl důležitou součástí služeb, ale země se hodně liší v jeho velikosti a důležitosti, tak nám zkresluje zprávu o tom, jak jsou na tom země v tradičně pojatých službách.

 

V červnu byl výkon českého sektoru služeb o 0,2 % menší než před Covidem, v únoru 2020. Data jsou samozřejmě sezónně očištěna, abychom mohli srovnávat nějaký červen s nějakým únorem. Červnová data ještě ale všechny země nenahlásily, tak se podívejme na květen; a i pak budou některé země chybět, omlouvám se. Ale ty hlavní ve vzorku máme, a máme i dopočítaný unijní průměr za všechny země.

 

Podle něj je dnes typický evropský sektor služeb reálně větší než před Covidem o číslo pro dnešní den. O 14 %. A stejně jako jsme jediní, kde se ani celá ekonomika ještě nevyhrabala z covidové propasti, tak tady jsme s nulovým růstem opět na samém chvostu unie. Všechny ostatní země už produkci v sektoru zvýšily. Tedy vlastně ne všechny. Basu s námi držia bratia Slováci. Jsou dokonce téměř 3 % pod původní úrovní. Jako by nás chtěli odškodnit za to, že se v celkovém růstu přidali k pelotonu ostatních zemí s alespoň nějakým růstem.

 

Děkujeme, že jste nás v tom svrabu nenechali samotné. Přitom všechna čest vašemu priemyslu a poĺnohospodárstvu, pokud dokázali narůst tak, aby více než vynahradili propad služeb do celkového růstu slovenské ekonomiky. (To poĺnohospodárstvo je samozřejmě drobným testem, nakolik rozumí i třeba posluchači ze západočeské Plzně. Zdravíme.)

 

Naopak rekordmanem v růstu služeb je takové Rumunsko. +46 %. Tam bychom obecně čekali lepší růst, protože chudší země stále dohánějí podceňované služby z dob komunistické chudoby. I Německo má o 11 % větší služby, Francie o 16 %. K nám se seshora přibližuje jenom Maďarsko s 3 %. 

 

Co bychom za to dali. Naše služby dál svazuje zejména papírovačka a velice dobře placený státní sektor, ze kterého je pro jednotlivce těžké odříznout se a založit si svou malinkou firmičku. Ano, v tom nejsme sami, ale podle dat to ostatní země evidentně zvládají mnohem lépe. Tak kdy jindy uvolnit naše drobné podnikání než teď.

 

Snad byla dnešní snídaně pro vás aspoň nulovou službou a nie slovenským záporom, a na čtenou zítra.

 

Hezký den. 

Odebírejte naše další newslettery

 


odhlásit z odběru těchto e-mailů