Krásné ráno. Dnes je 20. října a číslem pro dnešní den je 24.
Doufám, že dnes již od časného kuropění slavíte. Ptáte se, co máte slavit? Jako že je pátek? Nebo něčí svátek? No, jestli znáte nějakého živého Vendelína nebo Kleopatru, kteří mají dnes jmeniny, tak rovnou můžete oslavit už ten fakt, že někoho tak vzácného máte mezi přáteli. Kdepak. 20. října přeci všichni slavně slavíme Světový svátek statistiky. Spojené národy jej zavedly již v roce 2010, do EU se dostal až o šest let později. Navzdory tomuto zpoždění doufám, že jste aspoň letos vyvěsili fábory.
Oficiální letáky Eurostatu hovoří o oslavě používání statistických dat ve veřejné debatě. Obzvlášť agilně dnes budou slavit Slovinci, jejichž statistický úřad slavnostně spustí nové interaktivní zobrazení dat Eurostatu. Aby tak divák mohl, cituji, “náležitě ocenit diverzitu evropských dat”. No, jak jsme si tady u SníDaně ukázali 2. října, třeba data o různosti inflací v Eurozóně teď jsou diversifikovaná až moc – na to, že má jít o jednotný hospodářský prostor.
V dnešní SníDani ale slavme státní statistický svátek spíše sledováním statistiky o stavu státní statistiky. Na to potřebujeme nezávislý pohled. Naštěstí tady jsou organizace sledující stav takzvaných Otevřených dat. Tedy dat, které jsou k dispozici v co nejsnáze použitelné formě, bez placených bran či obskurních datových formátů.
Taková data jsou obzvláště důležitá pro digitalizaci, neboť je dokážou číst i stroje a dál nám je servírovat. Třeba abychom věděli, za kolik minut nám ta šalina skutečně přijede, jízdnímu řádu navzdory. Nemusí to být nutně data vygenerovaná nějakým státním nebo jinak dotovaným úřadem, ale u nich by to mělo být standardem, když už jsme si ta data předplatili v daních. A bez jejich dobré přístupnosti se nezkvalitní ani veřejná debata o tom, co a jak by „se mělo“ dělat.
Tak jak jsme na tom? Pokrok států v otevírání dat sleduje organizace Open Data Watch. Žebříčku vévodí Singapur. V první desítce jsou většinou nepřekvapivé státy jako skandinávské či Nizozemsko. Možná nás ale překvapí, že na druhé příčce, hned za Singapurem, jsou Poláci. Ještě před miláčkem všech digitalizátorů, Estonskem, které je „až“ 11. Bratři Slováci jsou 18., hned za nejchudší zemí Evropy, Moldavskem. 28. Gruzie, 30. Uzbekistán, a až na 32. místě je Česko. Bulhary sice o jednu příčku porážíme, ale jsme až – číslo pro dnešní den – 24 místa za Mongolskem.
A v čem ztrácíme nejvíc? Celkové pořadí je výsledkem dvou podkategorií. První z nich měří, v jakém objemu jsou data poskytována. Například kolik různých otevřených dat stát poskytuje. A měří se to stejně napříč různými typy dat, aby si nějaký stát nemohl přilepšit tím, že bude publikovat velké množství celkem nepotřebných dat. Tady jsme na tom dobře, máme 90 bodů ze 100.
Česká otevřená data mají sice široký záběr, ale nejdou do hloubky. Čím objektiv zaměřujeme na lokálnější data, tím jsme na tom hůř. Na úrovni krajů dostáváme už jen 51 bod, a na úrovni místních samospráv máme jen 21 bod ze 100. Celkově ale za tuto první podkategorii objemu dat na tom nejsme vůbec špatně, jsme těsně v první desítce zemí.
Opak ale bohužel platí pro druhou podkategorii otevřených dat. V ní musíme být nutně horší, když v průměru jsme až 32. A skutečně. Propadáme se až na 52. místo na světě. Těsně pod Grónsko, a celých 46 příček pod Mongolsko. Tato podkategorie měří kvalitu, respektive skutečnou otevřenost poskytovaných dat. Zejména špatně jsme hodnoceni za možnost hromadného stahování dat, prostě si uživatel většinou musí všechno jednotlivě naklikat.
Také je málo dat předpřipraveno na automatické stahování pomocí strojů, na takzvané API. A především, taková česká papírovačková klasika – když už jsou data někde k dispozici, tak s fůrou právních překážek a licenčních omezení, ke čemu přesně data využívána být nesmějí a k čemu smějí. Právníci se nesmějí, a ve světě se nám za to smějí. To jde přesně proti smyslu otevřených dat. Jsou to jen čísla, námi generovaná a za naše peníze posbíraná, a těm by mělo být jedno, kdo a jak je použije. Atomovku z nich postavit nelze, tak jaká papírovačka.
Jistě. 32. místo na světě je pořád lepší, než to slavné 156. v pomalosti stavebních řízení. K čemu nám ale je, že český stát poskytuje 10. největší šířku dat na světě, když se pak nedají jednoduše a prakticky použít.
Tak vám dnes přeji co nejotevřenější oslavu všech statistik, a použijte tu oslavu k něčemu dobrému.
Datům nestačí jen nám se otevřít, když užitek z nich může nám stát odepřít.
Hezký den.
