Krásné ráno. Dnes je 10. listopadu a číslem pro dnešní den (a jak uvidíme, tak i pro následující 3 měsíce) je 3.
Pokud tato slova posloucháte dnes ještě před devátou ranní, užívejte si ještě poslední minuty, kdy víme, jak velkou máme nyní v Česku inflaci. Dnes v devět hodin to vědět přestaneme. Český statistický úřad totiž ohlásí novou hodnotu cenové hladiny, za kterou se v průměru prodávaly věci v našem spotřebním koši v říjnu. Ta cenová hladina bude spočítána správně, ale všechny z ní dělané výpočty roční inflace teď tři měsíce nebudou dávat smysl. Abychom to pochopili, musíme nejdřív pochopit, jak se ve skutečnosti inflace počítá z toho jednoho vyhlášeného čísla cenové hladiny. Vydržte prosím, budete to po dnešní SníDani chápat víc než většina lidí, které dnes uslyšíte se vyjadřovat k údajnému skokovému nárůstu roční inflace.
To číslo cenové hladiny funguje jako index, který porovnává aktuální cenovou hladinu s průměrnou hladinou v roce 2015. Ta je úředně prohlášena za „sto“, a ve všech letošních měsících byla cenová hladina vůči té stovce z roku 2015 na úrovni sto-čtyřicet-něco. V srpnu třeba 149, ale v září už jenom 148, protože v září ceny klesly. Takže ceny byly na 148 procentech roku 2015, takže o 48 % vyšší.
Číslo cenové hladiny je vlastně to jediné, co každý měsíc Staťák publikuje k inflaci. Všechno ostatní už jsou jenom nějaké naše přepočty. Když chceme vědět, kolik byla inflace za 12 měsíců, tak si vydělíme dnešních 148 cenovou úrovní před 12 měsíci, 138,5. Vyjde nám 1,06859… Stačí odečíst jedničku a máme 6,859 %, tedy po zaokrouhlení nahoru těch 6,9 %, které známe jako zářijovou inflaci.
Stejně validní je ale spočítání rozdílu cenových hladin ne za 12 ale za třeba 1 měsíc. Pak zářijových 148 dělíme namísto loňské 138ky srpnovou 149kou. Vyjde nám 0,9926, a po odečtení jedničky máme pokles o -0,7 %, což byla přesně hodnota té vyhlášené deflace za září: o kolik procent se snížily ceny během toho měsíce.
Stejně tak ale můžeme podělit dnešní hladinu hladinou z února 2020, abychom vypočítali inflaci od předvečera Covidu: 148 děleno 111,3 je 1,3297. Takže inflace od začátku Covidu je 33 %. To všechno jsou stejně platné formy měření inflace. Inflace je proces růstu cen, ten si běží sám o sobě nějakou rychlostí, jako auto. A je na nás, abychom řekli, jestli nás zajímá vzdálenost, jakou tou rychlostí to auto ujelo za hodinu, za den, nebo za celý rok. Podle délky času to auto inflace logicky ujede víc nebo míň. Kolik ujede inflace zrovna za 12 měsíců je tak jen takový úzus. Má nějaké výhody, daně nebo zisky taky vykazujeme za rok, a srovnání se stejným měsícem loňského roku znamená, že srovnáváme třeba ceny sezónního ovoce ve stejné fázi.
To všechno platilo až do dneška. Dnes v devět Staťák vydá další číslo cenové hladiny, asi to zase bude sto-čtyřicet-něco. To číslo bude dál dávat smysl. Stejně tak bude dál dávat smysl srovnání té hladiny s minulým měsícem, s předcovidem, nebo třeba s komunistickými cenami. Jediné, co ode dneška až do konce roku nebude dávat smysl, bude srovnání se stejným měsícem minulého roku. Což je bohužel právě ta roční inflace, o které si většina lidí myslí, že je nějak jediná oficiální míra.
Představte si totiž, co se loni v říjnu poprvé odehrálo a pak se to zopakovalo i v listopadu a v prosinci. Staťák nejdřív vypočetl všechny nové ceny ve spotřebním koši tak, jako každý měsíc. Stejně tak i ceny elektřiny. Ty se někomu mohly trošku pohnout skrze nové ceníky, ale úhrnem nic zásadního. Ty nové ceny na trhu zakomponoval do spotřebního koše ostatních cen, a vyšla mu nová cenová hladina a tedy nová roční inflace 18,6. Tedy nárůst ze zářijových 18 %.
A pak přišla černá magie. Mávnutím proutku ty na trhu zaznamenané ceny elektřiny snížil o 54 %. Ceny elektřiny se ale samozřejmě v říjnu nijak nezpolovičněly. Jenom stát tehdy dal dodavatelům elektřiny dotaci. S tím, že nám ji nějak mají do konce roku předat, třeba odpočtem z příští složenky. Forma se mohla lišit. Tak si Staťák řekl, že když do konce roku zbývají 3 měsíce, že tu sumu podělí na říjen třemi, a po přepočtu na odebranou elektřinu mu vyšlo mínus 54 %. A najednou místo aby inflace narostla na 18,6, tak prý klesla na 15,1. A ty zhruba 3 procentní body odečítal Staťák až do konce roku. Aniž by se ceny elektřiny ve skutečnosti snížily. Jenom proto, že její dodavatelé dostali dotaci.
To je ale jedna z největších divností, jakou jsme si zatím ke SníDani dali. Vzhledem k tomu, co všechno stát dotuje, tak kdybychom takhle měli odpočítávat dotace ze všech cen, tak bude celý index spotřebitelských cen jako z jiné planety. Cožpak z ceny hovězího v kantýně odpočítáváme, kolik na krávu dostal sedlák dotaci? Ne. A pokud by někdo chtěl tvrdit, že tady to bylo jiné, protože tady ty peníze jsme nakonec dostali my a ne dodavatel, tak to taky nesedí. Když stát dává peníze státním zaměstnancům nebo penzistům, tak taky neříkáme, že tu flákotu mají vlastně zadarmo, protože ji platí ze státních peněz.
Cena elektřiny se zkrátka v říjnu nezměnila. A jako nezměněná měla být v těch 3 měsících započtena. Tím, že nebyla, tak dnes bude vykázaná inflace o zhruba ty 3 procentní body vyšší než skutečná. Ale pozor, jen ta 12měsíční. Protože tux; teď budeme počítat k cinklé základně. Dvouletá nebo měsíční inflace budou dál počítány správně, ze stále správně vypočteného čísla cenové hladiny. Ale roční inflace dnes poskočí nahoru i kdyby ceny dál klesly. Čistě uměle, tím srovnáním se sci-fi číslem loňské cenové hladiny.
Pokud tak máte rádi tu meziroční inflaci, prosím. Ale máte teď príma příležitost na 3 měsíce zkusit používat nějaké jiné, necinklé srovnávací období. A nebo si teď aspoň, prosím, do konce roku od těch vykazovaných čísel roční inflace v duchu vždy jednoduše odečtěte trojku.
Tak či tak, užívejte si dnes začínající sci-fi období.
A nemyslete si, že trpím mánií.
I naši předci žili v zimě magií.
Hezký den.
