Krásné ráno. Dnes je 16. listopadu a číslem pro dnešní den je 3,3 %.
Po včerejšku se probouzíme do nového dne v ekonomice s novým plánem důchodové reformy. Je těžko spočítat, pokolikáté již. Měli jsme tu už aspoň čtyři pojmenované důchodové komise. Tentokrát vyšla reforma z nepojmenované komise, čistě zevnitř Ministerstva práce.
A jenom pro ilustraci, jak nám zinflačněl samotný termín „důchodová reforma“: Za „důchodovou reformu“ se označovala už i ta drobná úprava parametrů valorizace letos v létě. (Ta spočívala v tom, že kdyby se v budoucnu opakovaly roky s vysokou inflací, kdy se valorizuje i v průběhu roku, tak pro tyto valorizace se stanovil jiný vzoreček. Ten vždy do konce roku dočasně více pomůže chudším a tedy inflací postiženějším důchodcům, aby se to pak od další řádné valorizace od Nového roku zase srovnalo.)
Pokud tato letní úprava valorizace už byla „důchodovou reformou“, tak jak teď nazvat tu včerejší? Ano, správně, uhodli jste: je to prý „Velká důchodová reforma“.
Mezitím, na této planetě, na skutečnou důchodovou reformu zatím Česko stále ještě čeká. I po včerejšku. Tato reforma totiž – sice o trochu víc – ale zase jenom upravuje parametry výplat důchodů. A tedy, stejně jako ta předchozí komise paní protoprezidentky, zase řeší jen tu jednodušší polovinu problému: kolik komu platit. A neřeší tu těžší polovinu: kde na to vzít. Přitom je jasné, že dnešní financování brzy dojde. Včerejší Velká důchodová reforma tak bankrot důchodů jen trochu oddaluje.
I když tento smutný výpočet neudržitelnosti včera vydané materiály neuvádějí (proč by to také dělaly, že), je tu od toho SníDaně, aby to z nich vypočetla. Tedy počítejme:
Materiál ministerstva počítá dopad reformy na státní rozpočet 2050. Při vší úctě, ani Ministerstvo si nemůže myslet, že včera představené parametry budou žít ještě za více než čtvrtstoletí. Je to jen starý trik, jak zvětšit malá data: protáhněte trend do větší dálky. Ale buďme velkorysí, v našem výpočtu reformě dopřejme dožití aspoň desátých narozenin.
V lednu 2034 má být průměrný důchod o 48 % vyšší než teď lednových 20 700 Kč. Cenová hladina má za deset let být vyšší o 22 %. Opět podle ministerstva. Tedy reálná kupní síla průměrného důchodu má být vyšší o 22 %. (To je jiných 22 %. Jen shodou okolností to tak vyšlo, že reálný důchod má růst přesně dvakrát rychleji než ceny.)
Fajn. To máme průměrný růst reálného nákladu jednoho důchodu na státní rozpočet. Těch důchodů ale přibude. Střední odhad z různých zdrojů je, že i po navrhovaném prodloužení odchodu o pár měsíců to bude zhruba o 100 000 víc.. (2,5 milionu namísto dnešních 2,4 milionu.) Těmi musíme navýšit náklady pro státní rozpočet. A jsme z 22 na 27 % růstu nákladů. Připomínám, že reálných, po odečtení inflace.
A teď, kde na to vzít, když včerejší Velká důchodová reforma nijak financování neřeší? Jediným zdrojem, který by mohl teoreticky pokrýt 27% reálný nárůst důchodů je, že by stejným tempem narostla celá ekonomika. A ta by vygenerovala státu extra daňové příjmy na ty zvýšené důchody. No aby ekonomika reálně narostla o 27 % za 10 let, to nedokázala ani desetiletá konjunktura před Covidem. Odpovídá to ročnímu růstu 2,4 %. Jak víme ze SníDaně minulého pondělí, podle světově nejlepšího odhadovatele, České národní banky, má česká ekonomika příští rok růst proti této metě pouze polovičním tempem, a kdoví jak potom.
A pozor. Aby vůbec o 27% větší ekonomika vydojila pro státní rozpočet 27 % více daní, které by pokryly 27 % větší důchody udržitelně a ne na úkor jiných výdajů, musela by si česká ekonomika zachovat stejnou daňovou dojivost z jedné koruny HDP. To by šlo, kdyby vybírala daně tak nějak ze všeho stejně. Ale to nevybírá.
V podstatě jedinou univerzální daní od všech je DPH. Ta ufinancuje jen pětinu státního rozpočtu, ze kterého se důchody budou platit dál i po včerejší „reformě“. 4/5 peněz rozpočet dojí z pracujících, a těch naopak ubude. Dnes je jich 2,7 na jednoho důchodce, za deset let to bude méně než 2,4. Když tohle zohledníme, musela by ekonomika narůst ne o těch 27 %, nýbrž o 38 %. To je – číslo pro dnešní den: 3,3 % ročně. Už od příštího roku. A pokud příští rok dopadne tak, jak to dnes vypadá, tak pak zbylých devět let by to už muselo být ne 3,3 ale 3,5 % ročně. A tak dále..
A to přitom hlavní šok přijde až o šest let později, v roce 2040, kdy do důchodu odejde první Husákovo dítě. Prostě a jednoduše, ani po včerejší Velké důchodové reformě není český důchodový systém udržitelný.
Tak se teď sami držte. Možná se zas pár dnů či týdnů nebude mluvit o ničem jiném.
V sobotu má sněžit. Pozor na schody.
Sklouznutím se nezachrání důchody…
Hezký den.
