3¼krát víc zdražily letos potraviny Polákům než nám. Volební chléb a hry.

Petr Bartoň, 16. října 2023

(Tento newsletter můžete také odebírat jako audio podcast. Prihlašte si jej do své aplikace na Applu, na Androidu nebo na Googlu. Můžete si tam také poslechnout tuto epizodu.)

Krásné ráno. Dnes je 16. října a číslem pro dnešní den je 3¼.

 

Zatím ještě konečné výsledky včerejších polských voleb neznáme. Ale podle všeho se vládní straně nepodařilo obhájit takový mandát, jaký měla doposud a v jaký doufala i tentokráte. Je tak možné, že Česko nakonec nezůstane poslední zemí visegrádské Čtyřky, které nevládne protiunijní rétorika. To se nakonec může odrazit v trochu lepším vnímání i české ekonomiky mezi investory. 

 

Z veřejné debaty by člověk nabyl pocitu, že polské volby rozhodovaly otázky politické. Ať už jde o vztah k Unii, o vládním ovládnutí soudů nebo veřejnoprávních médií. Aspoň SníDani proto dovolte naservírovat ekonomický pohled, podle kterého bývají volby spíše ohodnocením stávající ekonomické situace v zemi. (Ať už za ni končící vláda mohla nebo ne.)

 

Na první pohled by nemělo být v Evropě snadnější země pro obhájení mandátu. Polská ekonomika se s Covidem vyrovnala nejlépe ze všech a je dnes v předcovidovém srovnání největší v celé Unii. Pravda, v posledním roce růst zpomalil a v některých kvartálech se polská ekonomika dokonce smrskla a předběhlo ji tak Chorvatsko. 

 

Ale HDP je dost abstraktní věc. Volič svou vlastní zkušeností vnímá vždy spíše ceny než množství, a už od Starého Říma platí, že o politickém úspěchu rozhodují chléb a hry. Tak se podívejme na ceny chleba a her v Polsku, v porovnání se zbytkem V4. A bohužel zatím musíme srovnávat s cenami na konci srpna, za září ještě data nemáme. 

 

Za posledních 12 měsíců narostly ceny polských her, tedy v oddíle Rekreace a kultura, o 9,2 %. To je o něco méně než celková inflace za tu dobu, 10,1 %. Relativně k ostatním věcem tak hry trochu ve volebním roce zlevnily. Ale tohle když řeknete na veřejnosti – že když něco zdraží méně, tak to vzhledem k jiným věcem zlevní – tak se na vás sesypou jako byste byli Cézar v Senátu. Vyzkoušeno za vás, abyste nemuseli. Zvlášť to prosím nedělejte v roce ‘23. Tolik ran za hádku, kolik co stojí, nestojí.  V Česku hry naopak zdražily, o 10,7 %; tedy zdražily i ve srovnání s celkovým průměrem 8,5 %. Ceny her tedy byly v Polsku politicky lepší.

 

Ale nezapomínejme, že Polsko je stále nejchudší zemí V4. A v chudších zemích přeci jen bývá chléb vnímán citlivěji než hry. Máme na to i data. Zatímco typický Čech si na potraviny musí vyhradit méně než pětinu svého rozpočtu, typický Polák více než čtvrtinu. 

 

Od Silvestra zdražily letos polské potraviny kumulativně o 5 %. A to je včetně jejich zlevňování v posledních 3 měsících. Ještě v květnu byly o 8,3 % dražší než v prosinci. U nás byl proti tomu nejvyšší letošní nárůst poloviční, a v srpnu byly potraviny kumulativně jen o 1,5 % dražší než v prosinci. A to přitom v září dál zlevnily. Když si tak srovnáme 5% předvolební růst polských cen s naším 1,5% růstem, dostáváme číslo pro dnešní den: V Polsku letos zdražily potraviny 3¼krát více než u nás. Ve volebním roce. A výsledek se pravděpodobně dostavil.

 

Jestli bylo důležité, že šlo o volební rok, můžeme také otestovat na datech. Pojďme na to, máme tady totiž kontrolní skupinu. Ze 4 visegrádských zemí ve dvou letos volby byly, a ve dvou nebyly. Je až s podivem, jak jsou si obě skupiny podobné. V zemích s volbami, v Polsku a Slovensku, zdražily ve volebním roce potraviny o 5 a 5,2 %. V zemích bez voleb, v Česku a Maďarsku, zdražily potraviny o 1,5 a 1,4 %. Tedy ve všech možných křížových srovnáních máme více než trojnásobný rozdíl. 

 

No a není to divnost? Pokud má stávající vláda možnost ovlivnit ceny potravin (a to určitě má, ať už  třeba nižším zdaněním či extra dotacemi jako v Polsku, nebo slovenskou zákulisní vynucenou dohodou s prodejci a výrobci, pod hrozbou vyššího zdanění a regulace), tak bychom naopak čekali ve volebních zemích levnější chléb a předvolební guláš. Tedy se to zdá být naopak. 

 

Klíč k pochopení nabízí srovnání konkrétních průběhů letošního zdražování ve V4. Opět se nám v datech dělí země na volební a nevolební. V obou nevolebních zemích začaly klesat ceny potravin již v březnu. Ve volebních zemích dál rostly až do května, pak víceméně stagnovaly, a skutečně klesat začaly až v červnu. Evidentně příliš pozdě pro stávající vládu v obou zemích. 

 

Ceny lze pod pokličkou držet jen dočasně. Obě vlády se o to snažily již dlouho, nenechávaly to na poslední chvíli. A tak loni skutečně rostly ceny méně. Ale snaze udržet páru pod pokličkou nakonec došla pára. Protože maďarským a českým cenám potravin bylo po volbách dovoleno rychleji růst, pak také mohly začít rychleji klesat, v návaznosti na vývoj světových cen. Uměle nižší ceny v zemích s volbami pak musely ještě nějakou chvíli ty reálné ceny dohánět a růst. Být v obou zemích volby na jaře a ne na podzim, možná by byl jiný i výsledek. 

 

A tak ani vy dnes raději nenechávejte věci pod pokličkou, a nechte jim, pokud možno, volný průběh. Ty následné šoky pak bývají menší. 

 

Hezký den.

Odebírejte naše další newslettery

 

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.