Krásné ráno. Dnes je 3. listopadu a číslem pro dnešní den je 41.
Možná byste čekali, že po včerejšku bude číslem pro dnešní den nikoli 41, ale 7. Jako těch 7 %, na kterých včera Česká národní banka ponechala svou úrokovou sazbu. Ale nepředbíhejme.
Ano, vím že jsem tu razil tezi, že poslední data již nahrávala prvnímu snížení sazeb po půldruhém roce právě na včerejším zasedání. Těch dat bylo skutečně hodně, od nejnovější zprávy o inflaci přes spotřebitelská data po nejnovější údaj o růstu, pardon, smrsku české ekonomiky. Žádné z těch dat nebylo ani poblíž tomu, co Banka čekala, a všechna byla vychýlena směrem, který pak v bankovním modelu ekonomiky nastolí nižší optimální sazby. A přesto včera zůstala cena peněz na 7 %.
Vysvětlení je možné dvojí. Buď si Banka buduje reputaci, že na modely moc nedá. A tak, jak málo je zohledňovala když ukazovaly sazby nahoru, tak málo je teď zohledňuje i během jejich cestu dolů. I když ji teď bude zase spousta lidí kritizovat, samo o sobě to neposlouchání modelu není nutně špatně. Je tu například častý argument, že model nakalibrovaný z velké části na předcovidových datech je nedostatečně přizpůsoben naší dnešní turbulentní době. Ale hlavně kdyby bylo optimální vždy poslechnout model, tak by Bankovní rada nemusela existovat a my bychom vždy jednou za čas obdrželi výsledek modelu SMSkou. Rada tak existuje právě proto, aby mohla zohlednit i věci mimo model.
Pak je ale otázka, jaké další věci zohlednila, když nakonec hlasovala poměrem 5:2 pro ponechání sazeb. (To znamená, že na snížení by bývali museli dva radní změnit názor. Tedy, dva nebo dvě. Jak konkrétně kdo hlasoval se dozvíme až 2.11.2029.) A právě v těch jiných zohledněných věcech leží druhé možné vysvětlení nesnížení. Úplně poslední ekonomickou zprávou před zasedáním byla ona bouře o zvyšování regulované složky cen elektřiny, kterou jsme si dali ke SníDani včera. Je možné, že Rada neuvěřila dušování premiéra, že zvýšení celkových cen bude v průměru o jednotky procent, což by se na roční inflaci projevilo v setinách nebo maximálně v jedné či dvou desetinách procenta. Nebo neuvěřila Statistickému úřadu, že by po všech těch vývrtkách (právě se započítáváním cen energií) to tentokrát naměřil správně. Nevíme.
Teď bychom ale hlavně chtěli vědět, co bude dál. Jen pro forma tu zopakuji tezi, že zůstává nepravděpodobné, že by k prvnímu snížení došlo na posledním měnověpolitickém zasedání, které letos ještě zbývá. Jen pár hodin před štědrovečerním víkendem. Ano, před dvěma roky sice Banka přinesla novou cenu peněz takto těsně pod stromeček. Ale to bylo jen další ze série zvyšování. Na to finanční trhy nepotřebovaly nějak hloubkově reagovat. Teď ale první snížení po dlouhém roce a půl asi bude chtít více prostoru pro přizpůsobení před Vánoční uzávěrou, a to si asi Rada nelajsne. Ale samozřejmě s mou predikční reputací na mě klidně nedejte. Predikce ale nevyšla nejen mně, ale ani finančnímu trhu, který se snížením taky počítal, tak včera musel honem zase zpátky nakupovat koruny a kurz tak skokově posílil.
Co když si ale chcete udělat vlastní názor, kdy tedy začne snižování úroků, hypoték a všeho ostatního? Úrokovou sazbu můžeme bez ostychu prohlásit za nejdůležitější cenu v ekonomice. Co když si řeknete, že po Novém roce Rada ještě počká, až jak dopadne lednová inflace. V lednu ceny vždy poposkočí. Tak byste chtěli vědět, kdy bude první měnověpolitické zasedání Bankovní rady po vyhlášení lednové inflace. Staťák své datum vyhlášení inflace už vyhlásil. 15.2.2024.
Fajn, a kdy tedy budou příští rok zasedání Bankovní rady? Nevíme. OK, a kdy se to tedy dozvíme? Tohle datum taky nevíme, ale aspoň tušíme. V posledních třech letech Banka oznamovala kalendář zasedání na následující rok vždy po předposledním zasedání roku, na kterém si radní zjevně srovnávají své diáře na další rok. To letos připadá na 14.12. Tedy až za – číslo pro dnešní den – 41 dní.
Jenom abychom pochopili, jak zásadní informace to je. Teď si jistě všichni chcete zkalibrovat své finanční výpočty, od kdy budete moci platit (nebo naopak přijímat) nižší splátky nejrůznějších půjček. Budoucí cena peněz navíc ovlivňuje také téměř každou jinou cenu v ekonomice, včetně té ceny elektřiny. A v ní i cenu jaderných elektráren. A ti všichni budou muset ještě 41 dní čekat, než se vůbec dozví, jak dlouho pak ještě budou čekat.
Možná si řeknete, že za těch 41 dní pak radní jen překlopí rozprostření letošních 8 měnověpolitických zasedání do příštího roku. Letos bylo první zasedání po oznámení lednové inflace až poslední středu v březnu. Ta příští rok připadne na 27.3. To by tedy bylo měsíc a půl po oznámení lednové inflace. Ale co když kvůli tomu radní posunou příští rok svá zasedání tak, aby mohli reagovat rychleji na to, na co teď podle všeho čekají? A i kdyby snížili ještě letos před Vánoci: jak může chtít Rada od finančního trhu, aby správně naceňoval finanční produkty, když mu do poslední chvíle ani neřekne, jaké datumy mají nalít do svých velice citlivých časových modelů?
Samé otázky. Nelze předpokládat, že by si letos radní porovnali diáře trochu dřív než za dlouhých 41 dní. Budeme tak dál věci zbytečně nepřesně oceňovat. Vy snad ale oceníte tento SníDaňový přesný výpočet dnů, po které budeme ještě tápat v nejistotě o samotné nejistotě budoucích cen.
Nejistoty navyšují všechny ceny.
Mohou však být lehce pokráceny.
Hezký den.
