Krásné ráno. Dnes je 21. srpna a číslem pro dnešní den je 44 %.
V dnešní den 55. výročí sovětské invaze si na demografických datech spočítáme, že se 44 % bojeschopných Rusů vůbec nenarodilo. A i proto teď kradou ukrajinské děti.
Jakoby to chtěly americké zpravodajské služby stihnout oznámit ještě v pátek, před dnešním výročím. Podle nové aktualizace během ukrajinské invaze již prý padlo 120 000 ruských vojáků a branců. Samozřejmě. Jediná historická vojenská taktika velkého Ruska – „nas mnogo“, hraje roli i zde. Ze 146 milionů Rusů je to 8 setin jednoho procenta.
Ale pokud bychom uvažovali, že všichni padlí byli muži zhruba ve věku, který ve válce slouží jako „Kanonenfutter“, tedy mezi 20. a 25. rokem života, pak na Ukrajině zatím padlo již 3,4 % dané generace, každý třicátý. A jen částečně je to znamením toho, kolik Rusů během invaze již padlo. Je to spíše znamením toho, jak málo Rusů vůbec v tomto věku žije. Ne emigrací. Čistě přirozeně Rusů ubude v příštích 30 letech o jednu Českou republiku. A populace zestárne ekonomicky těžko udržitelným způsobem. Podle ověřených zdrojů to je věc, která ruského vladaře dlouhodobě trápí. A i proto teď na Ukrajině krade děti ve velkém.
Přitom ztracené ruské generace jsou ty hlavní, co dnes na Ukrajině bojují. Ruská postkomunistická doba začala oficiálně až někdy v roce 1991, a v prvních letech alespoň formální svobody tam došlo k tomu stejnému, co u nás. Mladí přestali mít děti. Jenom tam ten propad byl mnohem větší nejen než u nás, ale i než na Ukrajině.
V porovnání s posledními komunistickými ročníky, kterým je dnes něco přes třicet, je dnes v Rusku těch 20-25letých o 44 % méně. Číslo pro dnešní den. U takto mladých lidí bychom čekali, že v porovnání s ostatními pětiletými věkovými intervaly budou mezi nejsilnějšími, protože ještě nemají za sebou tolik let odumírání. Ale ze všech věků Rusů musíme dnes jít až mezi 65-70 leté, abychom našli takto slabé ročníky. A to je to přitom ještě zkresleno vysokým odumíráním mužů kvůli alkoholu. Ženy mezi 20-25 lety jsou samozřejmě stejně slabým ročníkem jako muži, a u nich musíme jít až mezi 75-80leté bábušky, abychom našli slabší ročník. To je příšerná statistika.
A i když si to zprůměrujeme na celou generaci, která se narodila po komunismu, ale které už je dnes alespoň 20 let, tak v průměru v Rusku dnes chybí 35 % mužů. Na Ukrajině je to „jen“ 32 %. V Česku, pro srovnání, je srovnatelný úbytek postkomunistických generací zhruba 20 %, tedy téměř poloviční proti Rusku.
Po prvním desetiletí po komunismu se děti pomalu zase začínaly rodit. Ale v úplně posledních pár letech v Rusku zase začalo dětí ubývat, a to z již tak hodně nízkého základu. Zatímco u nás je 0-5letých zhruba stejně jako 5-10letých, v Rusku je těch nejmenších o více než 10 procent méně. Proto to hrůzné zdůvodnění kradení dětí.
I z tohoto pohledu je ta dnešní invaze mnohem strašnější než ta před 55. lety. Tu mimochodem v Rusku dnes generačně pamatuje necelých 16 % žen a jen necelých 9 % mužů. U nás je to necelých 15 % žen a 11% mužů. Možná řeknete, jakto že u nás méně žen než v Rusku, když naše ženy žijí mnohem déle? No právě. V Rusku možná chybí staré ženy více než v Česku, ale ještě více chybí právě ty mladé, porevoluční. Takže starších žen je v Rusku podílem na celkové populaci mnohem více než u nás.
Dnes mezi námi chodí spousta těch, kteří si myslí, že by lidé měli mít méně dětí. Že by to vyřešilo nějaký problém. Zároveň mezi námi chodí spousta těch, kteří si myslí, že je ruská invaze na Ukrajinu ospravedlnitelná. Že je něco jiného než ta dnes před 55 lety k nám. Jestli je mezi oběma skupinami lidí nějaká souvislost, těžko říci. Ale pokud někdo zastává oba názory, měl by si uvědomit, že samotní Rusové invazí přiznávají, že potřebují více dětí, ne méně.
O lidské životy tak při invazích jde mnohem více, než o nějakou ideologii. Proto stále platí – milujte se a množte se. Pak i váš vladař snad bude ve jménu života méně zabíjet.
V rámci možností hezký den.
