Krásné ráno. Dnes je 27. října a číslem pro dnešní den je 4,9 %.
Včera zažily Spojené státy spokojený šok. Už předevčírem čekaly trhy významný růst ekonomiky ve třetím kvartále roku. Nějakých 4,2 %. Ale statistici nakonec včera oznámili růst ještě o šestinu vyšší, tedy dnešní dato 4,9 %. (Malá technická – Američani dělají to, co my tu u SníDaní děláme třeba s inflací. Tedy že aktuální pohyby nejčerstvějších dostupných čísel přepočítáváme na roční míry. Jednak abychom z nich vyčetli, co se děje s daným ukazatelem právě teď, a vyjmuli z toho čísla dávnější minulost; a jednak abychom to chápali tím ročním měřítkem, pro které už máme pojetí co je hodně a co málo. Tedy v km/h a ne v m/s. (A ještě menší technická k malé technické: i když občas u SníDaně něco přepočítáváme po americku, neznamená to, že musíte i snídat po americku. Sladké palačinky se slaninou? Přelité roztaveným cukrem? Come on… Co je špatného na ústřicích? No, raději dáme konec vysílání technického rozhlasu.))
Kdyby Amerika rostla celý rok tak, jak rostla teď v posledním čtvrtletí, tak by za rok vyrostla o téměř 5 %. A to už se blíží slavným předcovidovým explozivním růstům takové Číny. Připomeňme, že dlouhodobý normál růstu od 2. světové války je někde mezi 2 a 3 procenty. A v tomto století možná trochu méně, i před Covidem. V jarním čtvrtletí byl americký růst 2,1. Podle tamní centrální banky povede jakýkoli růst vyšší než 1,8 k dalšímu zvýšení inflace. A přesto přese všechno je teď růst oproti tomu téměř trojnásobný! A to v době na dnešní dobu velmi vysokých úrokových sazeb, které mají inflaci snížit právě tím, že celou ekonomiku zpomalí, a ne že ji takto naopak zrychlí. V posledních měsících se proto v Americe vedla debata spíše o tom, jestli nejsou úroky už moc vysoké. Jestli dokáží zařídit, aby zpomalující ekonomika takzvaně jenom „hladce přistála“ na nulovém růstu, a aby příliš vysoké úroky naopak nevyvolaly recesi, neboli smršťování ekonomiky.
Z české debaty jste možná zvyklí, že vyšší úroky mají zchlazovat ekonomiku až někdy za rok od jejich zvýšení. (Stejně tak v opačném gardu, teď očekávané snížení české úrokové sazby příští týden má taky zapůsobit až na podzimní ekonomiku příštího roku.) Vliv úroku na českou ekonomiku je totiž spíše nepřímý a tedy celkem pomalý. Ano, spousta lidí má hypotéky, a těm po jejich zdražení zbude méně peněz na jiné útraty. Ale hypotéku nemá každý a většina ji má stejně na nějaký čas zafixovanou, takže na nich se to taky neprojeví. Firmám se sice jejich splátky dluhů zvýší okamžitě, a začnou méně investovat, ale investice jsou, bohužel, jen malou částí českého HDP. Vede jej především spotřeba.
A právě ve vazbě úroku na tuto největší část ekonomiky je Amerika jiná. Téměř každý tam spotřebu platí kreditkou, nikoli debitkou jako u nás, a rozdíl mezi Američany je jen ten, že někdo každý měsíc tu kreditku zaplatí celou, a někdo ne. A na ty pak udeří úrokové sazby velice brzy. Ne až za rok.
Ale letos v létě to všechno, zdá se, nefungovalo. Vedle státního utrácení to bylo právě spotřební utrácení, co jelo ostošest. Tedy vlastně, téměř ostopět. Ale dnes, v posledním kvartále roku, to podle všeho už nebude tak horké. Vedle kreditek začnou Američané zase splácet svoje dluhy z půjček na vysokou školu. Poprvé za tři roky, v říjnu totiž končí covidové moratorium. Tento dluh splácí každý sedmý Američan, a v průměru mu ještě zbývá splatit téměř 40 tisíc dolarů, tedy skoro milion korun. Byť tedy Biden se po ústavním neúspěchu znovu pokouší jim tyto dluhy odpustit.
Takže co to všechno znamená pro nás? Lepší americká ekonomika přitáhne teď více peněz. Částečně i z Česka, což by se mohlo projevit na oslabení koruny. Pokud by se to stalo, museli by teď do příštího čtvrtka ještě v České národní bance honem šrotit čísla, jestli by tím očekávaným čtvrtečním snížením sazeb ještě více neoslabili korunu a nevyvolali by tím nějakou lehkou paničku. Podle všeho strach o kurz je teď hlavní žábou na prameni snižování českých úroků. Koruna ale zatím nijak zásadně nereagovala. Pokud vůbec, tak včera spíše lehoulince posílila po oznámení amerického růstu.
Další vliv by mohl být skrze to, jak nová data ovlivní americkou centrální banku. Pokud by se zvýšila pravděpodobnost dalšího zvyšování úroků, aby ještě více ochlazovaly americkou ekonomiku, pak by se snižoval i rozdíl oproti českým, zatím stále vyšším úrokovým sazbám. A zase by to ubralo na atraktivitě Česka. Ale všichni vysoce postavení se v Americe nechali slyšet, že to byl jen takový letní výstřelek, a že dlouhodobá prognóza se nemění a tedy ani cesta amerických úroků.
Takže nakonec zůstaňme u toho, že když teď největší ekonomika světa více spotřebovává, tak si toho i více koupí v zahraničí. Ne od nás, ale od Němců. No a my těm Němcům aspoň dodáme součástky.
Tak ať dnes i na vás dolehne trochu toho amerického „keep smiling“.
Snad vás příliš onen pocit nesklátí,
že i vy jste Ameriky součástí.
Hezký den.
