Krásné ráno. Dnes je 29. června a číslem pro dnešní den je 50,4.
Tedy v procentech. 50,4 %, těsná většina z nás, žije ve stejné obci, kde jsme se narodili. Alespoň podle oficiálních výsledků Sčítání lidu z roku 2021, které byly včera zveřejněny. Po dvou letech od sčítání.
Je 50,4 procenta hodně nebo málo? Možná bychom čekali, že v moderní a bohatnoucí ekonomice bude ubývat lidí, kteří žijí stále ve své rodné obci. Že když lidé létají na dovolenou do stále exotičtějších destinací, že budou mobilnější i ve své rodné zemi.
Ale ono těch lidí žijících v rodné obci od posledního sčítání přibylo. Tehdy to bylo „jen“ 47,1 %, a tedy většina z nás tehdy žila naopak mimo rodnou obec. Přepočítáno na lidi máme dnes téměř o 400 tisíc rodáků více. To už je rozdíl skoro jako Brno.
Proč tedy žijeme více v našich rodištích než před 10 lety?
Abyste se přestěhovali mimo rodnou obec, máte pro to tři hlavní důvody. Buď se chcete odstěhovat, nebo se musíte odstěhovat, nebo musíte mít možnost se odstěhovat. A všechny tři důvody za posledních deset let hovořily pro méně stěhování.
Za prvé – můžete se u sousedů zamilovat. A pak se chcete sestěhovat k vytvoření rodiny. Online se pořád ještě miminka dělají špatně. Rodiny ale vytváříme stále později, a tak se v dané generaci méně lidí stihne odstěhovat.
Za druhé – můžete ztratit práci. A novou pak najít tak daleko, že se vám při drahém benzínu a nedostavěných dálnicích nevyplatí každý den dojíždět a přestěhovat se musíte. To je americký model stěhování se za prací. Ale Česko bylo posledních deset let zemí s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Tak nebylo tolik potřeba se stěhovat.
Za třetí – musíte mít možnost se přestěhovat. Ale Česko je také země se zdaleka nejdelším stavebním řízením, nejen v Evropě ale takřka na celém světě. A tak je dnes bydlení dražší než před deseti lety. Hlavně tam, kam by se lidé rádi přestěhovali, a je tam tak potřeba nové byty postavit. Tedy ve městech.
Jsou nějaké krajové zvyklosti, kde lidé spíše zůstávají ve svých rodných obcích?
Ano. V podstatě můžeme republiku rozpůlit podél jejího nejužšího přepásání od Kladského výběžku někam k Jindřichově Hradci. Všechny kraje, které jsou na Moravě, buďto úplně nebo aspoň kouskem jako Pardubický nebo Vysočina, mají většinu obyvatel tam, kde se narodili. A ve všech krajích Čech naopak většina lidí žije mimo svou rodnou obec.
Na první pohled by se mohlo zdát, že tu větší migraci Čechám způsobuje Praha. Vždyť přeci Pražáci vždycky naříkají nad náplavami z Moravy, ne? Zejména když se náplavy Pražákům občas odváží dokonce i primátorovat. Ale není to Prahou. Naopak, Praha je v Čechách výjimkou – většina Pražáků se v Praze narodila. Skoro 54 %. Ale v rámci kraje Praha se do jiné obce ani odstěhovat nemůžete – protože statisticky má tento kraj obec pouze jednu. Prahu.
Nejvíce usedlíků má Moravskoslezský kraj. 56 %. Průmysl se tam zrekonstruoval, práce je, tak už z razoviteho kraja něni třeba odchazat. A ve kterém kraji je nejvíce náplav, když ne v Praze? Asi nikoho nepřekvapí, že je to pražská noclehárna, tedy Středočeský kraj. Necelá 42 procenta Středočechů se narodila tam, kde nyní žijí. A je to skutečně přílivem lidí z jiných krajů a ne tím, že by se Středočeši stěhovali mezi jednotlivými obcemi kolem Prahy. Podíl lidí, kteří se narodili v jiné obci stejného kraje, je tu naopak nejmenší, zhruba 22 %.
Tak pokud se dnes ráno zrovna přesunujete za prací, tak vám popřeji šťastnou cestu, a pokud máte cestu delší, do jiného kraje, tak si teď budete muset přečíst ještě něco jiného. Hezký den.
