Krásné ráno. Dnes je 28. srpna a číslem pro dnešní den je 62%.
O tolik od začátku měsíce až do středy stoupla cena plynu na evropské burze. To kdyby udělala ropa, tak by se nepsalo o ničem jiném, a zpravodajské televizní kanály by jely speciální vysílání. A jen těžko si představit, kdo by se s kým musel sejít v jaké taverně, aby to přebili. Přitom evropská ropa dělá jenom zhruba čtvrtinu ceny našeho benzínu, kdežto nizozemský plyn dělá většinu ceny našeho plynu.
A aby těch divností nebylo dost, tak pokud média v uplynulém měsíci o cenách plynu hovořila, tak to bylo hlavně o jejich klesání. Ceny plynu v nabízených kontraktech pro české spotřebitele skutečně klesaly. Dnes už nikdo nemusí mít zastropované ceny, a vláda oznámila, že nejpozději od nového roku nehodlá ani zastropovávat cenu pro nás, ani z našich daní dorovnávat dodavatelům rozdíl mezi stropem a skutečnou cenou. Protože, a na to se bohužel zapomíná, cenový strop nebyl skutečným zlevněním plynu. Takový magický proutek na porušení ekonomických zákonů žádná vláda nemá. Jen jsme plyn jako spotřebitelé zaplatili jinak. Jenom část skrze složenku od plynařů, a zbytek skrze složenku od berňáku. I plyn nám nakonec sní daně.
Tedy co se děje? Jak může nám cena klesat a na burze přitom růst tak dramaticky, až o 60 %? Inu, jde o jiný plyn. Stejně jako jakékoli jiné zboží, i plyn je určován třemi parametry. Nejen „co“ má být prodáno, ale také kde a kdy. Nizozemsko je dobrou odpovědí na otázku „kde“, jsou tam obří terminály na připlavený plyn, částečně patřící i českému státu. A odpovědí na otázku „kdy“ je „příští měsíc“. Takto definovaný plyn zdražil za srpen až do středy o číslo pro dnešní den.
Kdežto my v klesajících tarifních cenách platíme nejen cenu za doplynutí plynu do Česka a jeho rozplynutost po zemi, ale hlavně platíme ceny budoucí, nejen cenu na příští měsíc. A jen pro představu, cena únorového plynu je dneska o polovinu vyšší než cena zářijového plynu. A tento budoucí plyn byli naši dodavatelé schopni nakupovat levněji a levněji. Proto ty naše tarifní ceny budoucího plynu mohly i v srpnu klesat, byť ceny současného plynu tak dramaticky rostly.
Paradox vyřešen. Současný plyn je totiž zdražen z příčin, které pominou dávno před únorem. Za drahotu současného plynu totiž mohou protinožci. Austrálie je mezi hlavními dodavateli plynu do Asie, a australské plynařské odbory hrozily stávkou a vypnutím těžby. Do Asie nevedou téměř žádné plynovody, tak hrozilo, že lodě plující ze zbytku světa do Evropy se otočí a místo toho poplují do Asie, která je přeplatí. Tím by se jen otočila situace z loňského léta, kdy naopak Evropa vyšší cenou otáčela světové lodě k sobě.
Mnoho kontraktů je dnes natolik flexibilních, že jste schopni přeplatit i plně naloženou loď už někam plující a obrátit ji na druhý konec světa. Čím dále jsme na této planetě od epicentra nějakého problému, tím méně to cítíme na cenách. Ale přesto to cítíme. Stejně tak loni pocítil aspoň trochu celý svět, že epicentrum plynového problému bylo v Evropě. Ve středu probleskly zprávy o zažehnání australských stávek, a polovina srpnového růstu byla umazána za jediný den.
A jak to bude dál? Minimálně do začátku zimy by měly tarify pro nás dál klesat. Pokud vám smlouva končí až za několik týdnů, asi není třeba se ukvapovat urychlenou změnou, mohou tam být penále. Ale ideálně aspoň na zimu se zafixovat dává samozřejmě smysl.
Ale malá SníDaňová predikce: ceny současného plynu ještě do začátku topné sezóny mohou dost klesnout. Evropské zásobníky jsou naplněny již na 92 % o čtvrt roku dříve, než Evropská unie chtěla. Pokud se lodě z Asie zase obrátí do Evropy, nebude plyn kam dávat. Vzpomeňme, že když na začátku Covidu nebylo v Americe kam dávat ropu, byly ceny dokonce záporné. Těžaři platili lidem za to, že od nich ropu odeberou. A plyn dál plyne z vrtů stejně jako ropa proudí.
Tedy pokud chcete pomoci stabilizovat podzimní ceny plynu tím, že Evropě odpovíte na její nerudovskou otázku „Kam s ním?“, začněte hodně péct. Ode dneška už se nebudeme péct venku, tak k tomu máte o důvod víc. A pozor, museli byste samozřejmě péct plynovou troubou. A i já trouba vím, že to je mnohem složitější než v elektrické.
Ale třeba je to příprava dovedností národa na budoucnost. S tím, jak teď všechno elektrizujeme rychleji než kolik stavíme elektráren, za rohem může být doba, kdy bude zase plyn proti elektřině neodolatelně levný.
Hezký den.
