Krásné ráno. Dnes je 30. června a číslem pro dnešní den je 66.
V procentech to jsou dvě třetiny a udává to podíl české populace, která má středoškolské vzdělání. Ani víc, ani míň.
Je to hodně, je to málo? Možná vás překvapím, ale je to nejvíce v celé Evropské unii. A to dlouhodobě. Již více než deset let, po celou dobu co data podle jednotné definice Eurostat sbírá. Středoškoláci v jiných zemích buď ve větší míře pokračovali na vysoké školy (zejména na Severu ve Skandinávii a na Baltu), nebo na střední školu ani nedospěli a zůstali se základním vzděláním (jak je to typické ve Středomoří).
V takovém Portugalsku či Itálii je v celé populaci více než 40 % základoškoláků, tedy hlavně samozřejmě mezi staršími generacemi. Zatímco my tu měli od války až do pádu komunismu všechno na příděl, včetně pracovních míst, na Západě si mnoho rodin nemohlo dovolit nechávat děti dlouho studovat.
Ve Východní Evropě je tak základoškoláků dnes obecně velmi málo. V Česku jich máme 14 %, čtvrtý nejmenší podíl v Unii po Polsku, Litvě a Lotyšsku. Češi jsou tak vlastně nadvakráte takovou Zemí Středu, nejen geograficky, ale i vzdělanostně. Hodně středoškoláků a málo základo- a vysokoškoláků.
To se mimochodem odráží i v sociální situaci. I finanční příjmy mají Češi jedny z nejzglajchšaltovanějších nebo chcete-li z nejrovnostářštějších v Evropě. Nemáme tolik vysokopříjmových lidí, ale také jsme státem s nejmenším ohrožením chudobou. Víc než jinde je drtivá většina Čechů tak nějak uprostřed. Jako ti naši středoškoláci.
A jak jsme na tom s vysokoškoláky?
Slyšíme dnes a denně, že dneska chodí všichni mladí někam na vysokou a k řemeslu se nikomu nechce. Že ty slavné „zlaté české ručičky“ ztrácejí svůj punc. Ve skutečnosti má vysokou školu jen zhruba třetina mladých v Česku. Ale v celkové populaci je vysokoškoláků logicky méně. Mnohem méně. Méně než 22 %, tedy zhruba každý pátý. Méně vysokoškoláků už má v Unii jen Rumunsko, Itálie a Chorvatsko.
A teď si řeknete, že jsem musel zapomenout na Slováky! Vždyť podle pověry – a podle noční procházky po brněnských knajpách – všichni mladí Slováci už přeci studují tady v Česku a pak tu zůstávají. Na Slovensku tak musejí mít ještě méně vysokoškoláků než my, ne?
Nu, nemají. Mají jich 25 %, o tři body víc než my. Předběhli nás mimochodem v roce 2018. A my se dál v Unii propadáme. Ještě před 10 lety jsme měli až osmý nejmenší podíl vysokoškoláků, od té doby nás vedle Slováků trumflo ještě Portugalsko, Malta a Rakousko.
Takže:
Co ta dnešní vysvědčení znamenají pro budoucnost?
Pořád ještě máme dost středoškoláků pro služby a průmysl - víc než kde jinde. A to se odráží v české až neuvěřitelně nízké nezaměstnanosti.
Ale do budoucna máme problém. Náš průmysl budeme muset transformovat z vyrábění na vymýšlení. Nejen proto, že elektroauta budou jednodušší na výrobu než ta současná a autoprůmysl bude mnohem méně dominovat. Ale hlavně proto, že samotnou výrobu obstarají čím dál více roboti.
A robot je sice český vynález, ale bohužel jenom slovně. Čest výjimkám, ale ve vlastním vývoji nových robotů zrovna nejsme na špičce. Na to bychom potřebovali více vysokoškoláků a méně středoškoláků. Nebo aspoň – abychom těch středoškoláků neměli nejvíce ze všech.
Pokud si ale ten váš jde dneska pro vysvědčení, tak ho těmito čísly netrapte. Začínají mu prázdniny – a vám aspoň víkend. Hezký den.
