Krásné ráno. Dnes je 3. srpna a číslem pro dnešní den je 6.
Mezi chudými Čechy si 6x více lidí než v obecné populaci nemůže doma dovolit internet. Bohužel je to zase po čase něco, v čem jsme zdaleka nejhorší v Evropské unii; a to ještě se značným odstupem. A prosím, neříkejte, že starat se o to, jestli mají chudí lidé na internet, je jako Marie Antoinetta když radila chudým, ať tedy jedí briošky. Zaprvé - všimněte si, že už máme srpen a ne červenec Francouzské revoluce; a za druhé - bez internetu je dnes pro chudého těžké přestat být chudý. No a za třetí to neřekla Marie Antoinetta nýbrž Jean-Jacques Rousseau. 22 let před Revolucí.
Předevčírem oslavil fenomén internetových stránek 32 let. 1. srpna 1991 vydal Tim Berners-Lee svůj návrh principů, jak by celé to www mělo fungovat. Pracoval tehdy ve slavné fyzikální laboratoři CERN ve Švýcarsku, a 1. srpna zrovna měl trochu volna protože to je ve Švýcarsku národní svátek.
Eurostat ten den slaví aktualizací dat o schopnosti chudých lidí (s příjmem pod 60 % mediánu) finančně utáhnout domácí internet. Je to součástí měření „těžké materiální a sociální deprivace“. Přístup k internetu je tak oprávněně považován za pro život stejně důležitý, jako třeba schopnost pokrýt občasné nečekané výdaje, dovolit si kousek masa aspoň každý druhý den, nebo vlastnit alespoň dva páry padnoucích bot. Ano. Tak nízko jsme. Schopnost dostatečně si vytopit domov jsme v SníDani rozebírali 18. července.
A zatímco jsme tehdy viděli, že s vytápěním na tom čeští chudí nejsou zas tak špatně, s internetem jsou na tom nejhůř. Absolutně. Zatímco jenom 0,9 % všech Čechů si nemůže dovolit domácí internet, mezi chudými je to 5,3 %. Ale pozor. Abychom byli fér: 5,3 % náhodou není vůbec špatné. V Unii jsme tím přesně uprostřed, čtrnáctí. Hůř jsou na tom třeba i chudí Francouzi, Italové a dokonce i Němci. Ti jsou na šestém nejhorším místě, s 8,3 %. Tedy o polovinu víc. Nejhůře na tom jsou Bulhaři a Rumuni, s 20 respektive 25 % chudých, kteří si nemohou dovolit internet.
Ale to není moc spravedlivé srovnání. Jsou to také nejchudší země, a třeba v Rumunsku si ani celkově v populaci nemůže dovolit internet více než 9 procent lidí. Skoro dvojnásobek našich chudých. Být bez internetu je tam normálnější, tak ty chudé musíme vždy znormalizovat podle místních poměrů. Kolikrát větší mají problém než je v místě obvyklé. V Rumunsku „jen“ 2,5x. U nás, jak řečeno, 6x.
Abychom si představili tu propast mezi Českem a zbytkem Evropy: Téměř ve všech zemích je to dvou- až čtyřnásobek. Pak jsou tři země, kde je to malinko více než čtyřnásobek. Pak dlouho nic. A pak Česko s šestinásobkem. A to nejen dnes. S odstupem vede v Unii po celých zhruba deset let měření, i když jsme to alespoň trochu stáhli z téměř sedminásobku před 2 lety.
A proč je zrovna pro chudé internet tak zásadní? Bez něj nemají přístup k levnějším věcem, na kterých coby chudí potřebují ušetřit ještě urgentněji než ostatní. Zbytečně tak za věci platí více, k velké části konkurence prostě nemají přístup a musejí tak platit de facto daň za analogovost.
Ale internet není jen o nákupech. Jsou na něm také vypsána pracovní místa, a najdou tam, kdo může pomoci v nesnázích. Ekonomický výzkum přitom naměřil, že přístup k domácímu internetu dokáže zvýšit výdělek o 7 %. Zároveň vám internet sníží o více než 10 % pravděpodobnost, že zůstanete ve stavu chudoby. 10 % jedinou věcí, to je hodně. V Česku je 1 210 000 chudých. 5,3 % bez internetu dělá 64 000 lidí. Víc než 7 tisíc lidí by tak internet vytáhl z chudoby.
Je celkem zajímavé, že ve velkých městech je přístup k internetu trochu méně důležitý. Evidentně pouliční síť může trochu nahradit tu počítačovou. A snad vás zaujme, že nejprobádanější zemí se v tomto ohledu zdá být Mexiko. Velká země, spousta chudoby, ale dobrá data.
Přitom je to celé hrozně paradoxní. Zlepšit skoro jakýkoli ukazatel těžké deprivace by stálo peníze. Více bot, více masa, více tepla, nebo více peněz na nečekané výdaje. Ale internet je jedna z těch divných věcí, kde další hodina ani megabajt nestojí vůbec nic. Jediný důvod, proč musíme za domácí internet platit, je jako příspěvek na náklady celé té infrastruktury. Takže připojit nově někoho chudého by sice drobný náklad byl, ale pak to dobro informačních toků už by nikoho nic nestálo.
Moc netuším, proč si to jako PR reklamu nevezme více poskytovatelů pevného internetu. U toho se v podstatě nedá šidit, na rozdíl od internetu mobilního, jehož česká drahota mimochodem významně přispívá k internetové pustině.
Ale abychom skončili na pozitivnější notě: chudých lidí pod 60 % mediánu máme nejméně v celé Unii. O to by mělo být jednodušší zlepšit jejich podmínky, zvlášť takovou levnou věcí jako přístup k internetu. Ale o co méně nuzných máme, o to méně jsou viditelní a mimo všeobecný radar. A tak jestli o někom takovém ve svém okolí víte, tak když ne boty, dejte mu aspoň heslo na wifinu.
Hezký den.
