Krásné ráno. Dnes je 30. října a číslem pro dnešní den je 7.
Sedmý den musí mít v mnoha zemích drtivá většina obchodů zavřeno. Podle Karla Marxe tento zákaz měl být spouštěcím mechanismem proletářské revoluce.
V Británii v roce 1854 nejdříve zakázali v neděli otevírat hospodám. To vedlo k velké nevoli, ale výtržnosti byli pouze omezené a lokální. I když je tam pivo teplé, dokázalo ještě chladit revoluční var. O rok později chtěla vláda v Parlamentu prosadit zákaz veškerého obchodování o nedělích, a vedlo to k obrovským dvousettisícovým demonstracím v Hyde Parku. V Londýně tou dobou pobýval Karel Marx jako korespondent Vratislavského časopisu Nová Odra. Poté, co samozřejmě připravovaný zákaz zanalyzoval jako spolčení církve s monopolním kapitálem, prohlásil, cituji: „Demonstraci jsem sledoval od začátku do konce a nemyslete si, že přeháním, když říkám, že Anglická revoluce začala včera v Hyde Parku!”
No, pokud tehdy začala, tak uvidíme, kdy se dostane do další fáze. Mezitím revoluce propukla v Rusku, o kterém Marx říkal, že něčeho takového není schopno. A obchody měly v komunistickém ráji v neděli zavřeno. Marxovi navzdory. Asi kvůli tomu, že stejně nebylo co prodávat. V Londýně roku 1855 byl ale návrh zákona stažen. Sobota byla běžný pracovní den, v sobotu večer byla výplata vždy za celý týden, a neděle tak byla jediným dnem, kdy si mohl běžný proletář něco nakoupit. A bez ledniček byl každodenní prodej jídla obzvlášť důležitý. Nedělní prodej se Marxovu monopolnímu kapitálu podařilo zakázat až o téměř sto let později, v roce 1950.
Zákaz tam v roce 1994 zrušili, ale v Evropě je dodnes spousta zemí se zákazem nedělního prodeje. My jsme tu přímo v epicentru, z našich sousedů se zatím ještě smí v neděli prodávat jen na Slovensku, ale dlouho to podle všeho trvat nebude ani tam. V Polsku sedmičkovou symboliku dotáhli k ještě vyšší dokonalosti. Z příkazu „Sedmého dne světiti budeš“ tam existuje sedm výjimek, kdy alespoň v posledních 3 letech smí nakupovat. Dvě před Vánoci, jedna před Velikonoci, a pak zcela náhodně poslední neděle v 1., 4., 6. a 8. měsíci.
No a právě náhodnost tohoto výběru měsíců nás přivádí domů do Česka. Tady máme také náhodný seznam. Ne sice nedělí, ale aspoň státních svátků, o kterých se buď smí nebo nesmí prodávat. Máme jich celkem třináct, z nich se smí prodávat v šesti a nesmí v sedmi. Alespoň takto ctíme tu dnešní sedmičku. A konkrétní seznam otevřených a zavřených svátků je skutečně nelogický. Na svátek práce se pracovat smí, na Štěpána ne, i když třeba i na mnohem pobožnějším Slovensku ano.
Zlí jazykové tvrdí, že ta nelogičnost je schválně, aby stát podpořil skomírající mediální servery. Ty vždy před státním svátkem píší velké přehledy, kdo zrovna smí a nesmí mít otevřeno. Chudáci lidé to pak horečně musejí na internetu vyhledávat, a mediálním domům tak generují příjmy z reklamy. Paradoxně většinou na ty produkty, které legálně koupí na kliknutí, svátek – nesvátek. A zahrádkáři nadávají, že do náhodného seznamu patří zcela náhodně i sběrny bioodpadu. Tady je těžko soudit, co by o tom soudil Marx.
Na tom českém zákazu je divné, že politické strany, které jej v roce 2016 prosadily, mají dnes ve Sněmovně necelých 12 % hlasů. Lidovci tehdy zákaz prosadili spolu se sociálními demokraty a komunistickými nedemokraty. Marxovi navzdory. Dnešní složení parlamentu by to lehce zrušilo. Tedy kromě jednoho poslance Top09. Ten chce problém náhodnosti svátků odstranit ne zrušením zákazu, ale tím, že by se naopak nesmělo prodávat v žádný svátek.
Pro pana poslance a možná i pro některé z vás tu mám skandální odhalení. Seznam není náhodný. Sleduje stejné pravidlo, jako rozdělení delších, 31denních měsíců v roce. Ty se taky během roku pravidelně střídají s kratšími měsíci. Protože je ale těch delších více, musí se udělat výjimka. Na léto a na zimu, kdy jsou vždy dva delší měsíce po sobě. A hle – české zavřené a otevřené svátky se střídají podle stejné logiky. Začínáme logicky těmi, kterých je více. Nový rok zavřeno. Velký pátek otevřeno, Velikonoční pondělí zavřeno. Svátek práce otevřeno, Den Vítězství zavřeno. Na první červencové dvousvátčí tak vyšlo „otevřeno“, a protože je léto, podle pravidla letních měsíců se nestřídá, takže jsou dva otevřené svátky po sobě.
V září můžeme obnovit střídání, takže na Václava zavřeno. Pak by logicky vycházelo na Den republiky otevřeno a Sametovou revoluci zavřeno, aby pak mohlo být na Štědrý den zas otevřeno a pak zas zimně opakovaně zavřeno na 1. a 2. vánoční. Ale tady je evidentní chyba, říjnový a listopadový svátek se zjevně prohodily jako výjimka z jinak skvělého pravidla o otevřených a zavřených svátcích.
Takže teď už nám vlastně stačí si pamatovat, jestli je zrovna lichý nebo sudý svátek v roce, jestli je zrovna letní nebo zimní opakovačka, a že říjen s listopadem jsou prohozeny. Jak jednoduché! No, a nebo můžeme ten seznam zrušit, že. Předávání metálů bylo teď v sobotu stejně až večer, to by lidi byli ze svátečních nákupů už doma a neoslabila by se sledovanost.
Naši ekonomiku by zrušení zakázané sedmičky moc nenakoplo. Ale často sociálně slabší pracovníci obchodů by aspoň nepřišli o možnost přivydělat si na bonusech za práci o svátku.
A tak vy ať už dnes budete pracovat nebo ne, přeji vám otevřený den.
I u pokladen bude méně šarvátek,
když otevřít se budou smět i ve svátek.
Hezký den.
