Krásné ráno. Dnes je 15. srpna a číslem pro dnešní den je 755.
Tolik korun stačí každému Němci zaplatit za novou tchajwanskou továrnu v Drážďanech. Každého Čecha by přitom stejná továrna stála 11 400 Kč. Klasicky „včetně nemluvňat“.
Jak to, že mají Němci takovou slevu? Copak nemáme pořád ještě nějaké věci levnější u nás než na Západě, a tak by mělo být levnější postavit i nějakou továrnu? Inu, bylo. Kdyby se tchajwanský investor rozhodoval čistě podle vlastních nákladů a výnosů, byla by tu možná šance na čipy v Česku. Do Drážďan, kde už spousta čipové infrastruktury je, se navíc od nás dá dohodit kamenem (tedy když si stoupnete na vrchol Děčínského Sněžníku).
Ale nebuďte včerejší, dnes už přeci dávno investoři neinvestují svoje peníze. Dnes si vybírají, kterého daňového poplatníka pumpnou o největší úplatek. Kdo dá víc, tam se továrna postaví. A tak se logicky bude stavět v Německu. Německých daňových poplatníků je nejvíc, navíc jsou jedni z nejbohatších v Unii, tak se na úplatek mohou složit velice levně.
Na 5 miliard eur pro tchajwanského investora by každý z nás musel dát více než 11 tisíc korun. Německá ekonomika je ale 15x větší, takže jí stačilo od každého vybrat číslo pro dnešní den, 755 Kč, et voilà, c'est Allemagne. Nic nového pod sluncem. Do Magdeburgu si Německo už v květnu koupilo za dvojnásobný úplatek trojnásobnou investici do čipové továrny od amerického Intelu.
No a není to divnost, když takhle státy uplácejí? Je to divnost. Ale vy už dobře víte, že za každou divností bývá nějaká divná daň. V tomto případě unijní. Jedním ze smyslů Evropské unie původně bylo potírat takovéto utrácení daní. Aby třeba francouzský stát nesměl tolik uplácet francouzské firmy. Aby na evropském trhu vítězily reálné schopnosti firem a reálná data, nikoli úplatky.
Ale loni si Unie nadělila výjimku. Pokud daňové peníze stát použije na úplatky konkrétně čipařům, je to v pohodě. Dnes jsou to přesně 3 týdny, co výjimku Komise doschválila, a Němci se teď mohou přetrhnout aby zdůraznili, že uplácejí zcela v souladu s touto novou licencí uplácet.
A co přesně si každá Němka a Němec za svých 755 kč koupili? Formálně vůbec nic. Počítejte se mnou. Celková investice bude 10 miliard eur. Z toho polovinu dají investoři. 3,5 miliardy tchajwanský výrobce čipů, a po půl miliardě německé firmy Bosch a Infineon a nizozemská NXP. Na té jediné je Tchajwan skutečně technologicky závislý, tu prostě Němka s Němcem museli taky uplatit.
Na těch 5 miliardách se tedy podílejí Tchajwan 70 % a ostatní tři firmy po 10 %. A přesně v tomto poměru si rozdělí všechny akcie továrny. Polovinu celkové investice, těch druhých 5 miliard, přitom zaplatí daňový poplatník, který za to nedostane ani jednu akcii. A podmínky úplatků se přitom dál zhoršují. V Magdeburgu si Němka s Němcem koupili za 1 euro 2 eura investic do čipové továrny. V Drážďanech už jenom 1 euro.
A co my a Tchajwan? Tchajwan touto investicí v podstatě přesně dokazuje, že není Čína. Investiční rozhodování tam neřídí komunistická strana. Ta by se možná nechala přesvědčit k nějaké menší investici, kdyby jí česká vláda vzdala hold, když český prezident evidentně nestačil. Čipy bude svět potřebovat stále víc, a tak je štěstí, že o nich nerozhodují komunisté.
Je ale smůla, že o nich rozhodují úplatky. Jistě, i u zrodu tchajwanského čipaře TSMC byla státní investice. V roce 1987 do firmy vložil stát 48 % kapitálu, podobně jako Němka s Němcem. Ale na rozdíl od nich za to Tchajwan dostal také své akcie. A hlavně – neporušil tím vlastní předsevzetí neuplácet.
Pro Česko nová realita znamená, že se soutěže v uplácení nebude moci účastnit. To je další následek rozvráceného státního rozpočtu. Byť tedy Unie už připravuje uplácecí fond, ze kterého se budou úplatky moci platit. A protože německý daňový poplatník platí většinu peněz Unie, třeba jednou Němka s Němcem něco uplatí i nám.
Do té doby se budeme na drážďanské továrně podílet ne cihlami nýbrž mozky. Už teď mají Tchajwanci strach, jestli jich seženou dostatek, a školí je i u nás. V Americe se přesně z těchto důvodů zpožďuje otevření tchajwanských čipáren, tak uvidíme, jestli se to v Drážďanech za 4,5 roku stihne.
Vy dnes doufám stihnete po ranní józe i práci, a pokud v té józe nezvládáte myslet jen na svůj dech, můžete v duchu pomyslet, že i jednotná evropská úplatková politika z nás dělá tak trochu malé Němky a Němce.
Hezký den.
