Krásné ráno. Dnes je 11. září a číslem pro dnešní den je 91.
91 dolarů stála o víkendu ropa Brent, tedy hlavní ropná směs pro Evropu, jejíž cena určuje 2/3 světového obchodu s ropou. Za poslední 2 týdny tak ropa zdražila o 9 procent, naposledy byla takto drahá loni koncem června, na vrcholu energetické krize. Loňská krize je ale z velké části za námi, ceny plynu i elektřiny jsou v Evropě nesrovnatelně nižší než loni. Takže tentokrát je ropa drahá z poněkud jiných důvodů, a podle všeho ještě nějakou dobu zůstane.
Loni zdražení ropy celkem věrně kopírovalo letní zdražování plynu. Různé energie jsou totiž do určité míry zaměnitelné. Ne že bychom mohli do spalovacích motorů rovnou tankovat zemní plyn, ale v některých provozech jsou schopni přecházet mezi plynem, ropou, a například uhlím či dřevem. To stačí na to, aby loňské zdražení plynu o několikanásobek alespoň někoho motivovalo k přechodu na ropné produkty. Tím se zvýšila poptávka po ropě a cena mohla růst. Ale abychom to drželi v proporci: pohyby cen ropy jsou vždy mnohem menší než pohyby cen plynu. I když se ropě věnuje mnohem větší mediální pozornost. Ropa za loňské první pololetí zdražila „jen“ o 40 %, a to částečně i proto, že plyn zdražil o 240 %. A to do toho nepočítáme následný krátký srpnový výlet do stratosféry, kdy plyn na několik dní vystřelil až na téměř pětinásobek toho, co stál na začátku roku.
Od loňského léta pak cena ropy klesala. Sice s velkými výkyvy, ale klesala. A dokonce, a to byla divnost, pokračovala v klesání až do začátku prázdnin. Divné to bylo proto, že v jiných letech většinou cena roste jakmile se začne na severní polokouli oteplovat a lidé a zboží se začínají pohybovat. Světové hemžení je totiž dost nerovnoměrně rozloženo mezi obě polokoule. Když je léto na severní polokouli, spotřebuje se 3x až 4x více ropy než když je léto na jižní.
Ropnému kartelu OPEC se na jaře moc nedařilo domluvit se na zásadním omezení těžby, aby zvýšil cenu. Navíc z Ameriky a z Číny přicházely nejasné zprávy o tom, nakolik se podaří nastartovat hospodářský růst, který by tak uspotřebovával ropu proudící z vrtů. Dnes je totiž cena ropy skutečně ovlivňována třemi hlavními faktory, když nepočítáme náhodné události na infrastruktuře, ať už na vrtech nebo na ropných transportech.
Zaprvé ohlášená úroveň těžby. Ta se mění skokově, ale pak až do další změny se vůči ní vždy poměřují zbylé dva faktory: hospodářský růst USA, a hospodářský růst Číny. Jsou to největší ekonomiky světa s největší spotřebou ropy. A i když Čína je stále menší, ropa je na ni citlivá více než na USA. Amerika má dostatek vlastní ropy, navíc není dostatečná kapacita transportu k pobřežním terminálům. I proto je americká ropa dlouhodobě o několik dolarů levnější než Brent.
A přesně tyto faktory stojí i za oním růstem v posledních dvou týdnech až na současných 91 dolarů. Saudská Arábie a Rusko oznámily takzvané „dobrovolné snížení“ produkce. V obou případech je ta dobrovolnost taková spíše povinná, ale z rozdílných důvodů. Saudská Arábie je tak zásadní pro celkovou produkci OPECu, že tím chce donutit ostatní, aby následovali lídra. A Rusko dobrovolnost svých škrtů předstírá proto, že nechce přiznat, že má problémy s technologickým zajištěním těžby, protože mu na vrtech a na infrastruktuře chybějí západní součástky. A musí rychle provádět údržbu, než zase Sibiř zamrzne.
A nyní z Číny přicházely pozitivní zprávy o obnovení budoucího růstu. Ony tedy ve skutečnosti byly ty zprávy negativní, Čína má velký deflační problém a k předchozím růstům se nedaří ani přiblížit. Ale komunistická strana vyhlásila gigantické dotační programy, které mají ekonomiku rozhýbat. A chápeme, že dnes mají dotace špatný zvuk, tak se jim přezdívá „investice“. Kdykoli chcete obhájit nějaký vládní program, řekněte, že to je investice do budoucnosti. Jako by šlo investovat do minulosti.… To snad šlo jen v roce 1984.
Tedy úhrnem – nižší těžba + vyšší očekávaná spotřeba v Číně = dražší ropa. A k tomu se přidává ještě silný dolar, který vůči koruně od poloviny července zdražil o 7 %, polovinu z toho právě za poslední dva týdny. Takže na koruny ropa zdražila o více než 12 %. V českém benzínu a naftě dělá ropa zhruba čtvrtinu, tak bychom čekali zhruba tříprocentní nárůst ceny. Skutečný nárůst byl za poslední 2 týdny jen poloviční. To znamená, že zatím jsme chránění starší, levněji nakoupenou ropou, ale cena může dál růst.
Už to vypadá, že tu máme třetího mušketýra na inflačním kolbišti. Doposud inflace závisela na výsledku souboje mezi cenami energií a cenami potravin. Jejich pohyb určoval sílu poklesu inflace. Energetické tarify budou aspoň do listopadu dál zlevňovat, a potraviny po sezóně taky. Ale proti nim nyní potáhnou inflaci nahoru pohonné hmoty.
Srpnovou inflaci se dozvíme dnes v 9:00. Tentokrát ta mediální, 12měsíční, může po dlouhé době vzrůst. Ale u SníDaně chápeme, že to nemusí být proto, že by současná inflace vzrostla. Z výpočtu 12měsíční nyní vypadne loňský srpen, a tehdy bylo roční tempo inflace 5%. Letos v červenci bylo 6%. I kdyby inflace letos v srpnu klesla proti červenci třeba na 5,5%, budou dnes titulky plné údajné znovurostoucí inflace. Jenom proto, že 5,5 % letošního srpna by bylo vyšší než 5 % toho loňského. Takové divnosti jsou údělem těch, co stále sledují loňskou, nikoli současnou inflaci.
Tak ať vás to v 9:00 nepřekvapí příliš.
Hezký den.
