9,3 mld. jsme vydělali na cizině. (Je to netto.) Je to něco?

Petr Bartoň, 7. listopadu 2023

(Tento newsletter můžete také odebírat jako audio podcast. Prihlašte si jej do své aplikace na Applu, na Androidu nebo na Googlu. Můžete si tam také poslechnout tuto epizodu.)

Krásné ráno. Dnes je 7. listopadu a číslem pro dnešní den je 9,3 miliard.

 

S vyššími jednotkami miliard korun už jsme se v posledních měsících naučili počítat. Je to taková ta jednotka, kterou si v běžném životě stále nedovedeme představit, ale v kontextu věčného tématu státního rozpočtu aspoň víme, že jednotky miliard jsou takové ty drobky, které musí stát z různých zdrojů slepovat, aby se pokusil aspoň malinko snížit to svoje 300mld. manko.

 

A přitom takových 9,3 miliard je něco, co si česká ekonomika vydělala na jiných ekonomikách na této planetě. Prostě tím, že jim prodala o 9,3 miliard víc, než od nich koupila. A to prosím jenom za měsíc září. A úspěšně nám to dokonce roste, ještě v červenci to bylo jen nějakých 3,7 miliardy. To je nárůst o skoro 6 miliard! No není to báječné? Slavná exportní ekonomika je zase na nohou a jede!

 

Nebo ne? No, musíme si to zasadit do kontextu. Nahlédnout i pod skořápku, jestli ta data nejsou náhodou pukavec. Nebo jestli to údajné zlaté vejce české exportní ekonomiky není spíše sice krásně zdobenou, ale vyfouklou kraslicí. Tedy k dnešní SníDani servírujeme „tři kontexty do skla“. 

 

Kontext první – relativní role vývozů a dovozů. Těch dnešních 9 miliard dělá takzvanou obchodní bilanci. Vývozy jsou plus, na nich „vyděláváme“, dovozy jsou mínus. Když je ve výsledku bilance kladná, země vyvezla víc zboží než dovezla. A teď malý matematický trik. Když vývozy i dovozy klesají, ale ty plusy klesají o něco méně než ty mínusy, tak celkově ten výsledek může růst! I když země obchoduje méně a méně. No a to se právě stalo teď české ekonomice v září. Vyvezla toho zhruba o půlmiliardu méně než v červenci. Ale protože dovozy klesly o víc než šest miliard, pak celkově naše bilance mohla narůst o těch 6 miliard. Ostatní od nás nekupují, my od nich nekupujeme, ale jsme ještě exportnější než o prázdninách!

 

A nyní kontext druhý – velikost té exportnosti v delším horizontu. Dnešní číslo 9,3 miliard za září je pouhé nic oproti více než 13 miliardám za červen. (Všechno jsou přitom data očištěná od sezónních vlivů, tedy měříme tu skutečně změny ekonomické, ne meteorologické.) A těch 13 za červen je sice za letošek rekordní výška, ale před Covidem by to byla rekordní nížka. Tehdy byly běžné normy dvojnásobné, a reálně byly ještě o nějakou další třetinu až polovinu vyšší kvůli inflaci.

 

A pokud ve vás ještě přežívají zbytky mýtu, že jsme nějakou zázračně exportní ekonomikou, je tu kontext třetí - výnosnost toho zahraničního obchodu. Ty ostatní země si můžeme představit jako investici. My jim zaplatíme za naše dovozy od nich, nějak je zpracujeme, a výrobek jim zase zpátky prodáme, doufejme za vyšší cenu. Když teď pořád slyšíme o těch údajně zázračných maržích různých obchodníků, jakou marži na svém zahraničním obchodě vydělala česká ekonomika? Když těch 9,3 mld. vydělíme 350 mld. zářijových dovozů, dostáváme marži 2,7 %. No, to nie je bohviečo. Třeba v posledním září předcovidovém to byla marže dvojnásobná. 

 

A že jste to vy, i když vás do dalších dnešních kontextových vajíček vůbec nechci nutit, čistě v rámci moravské pohostinnosti bez nucení jen k těm třem vejcím do skla nabídnu čtvrté. Berte nebo ne, přísahám, že vás nekrmím. Do českého HDP vstupuje samozřejmě jenom ten rozdíl mezi vývozy a dovozy. Dovozy jsme tu v Česku nevyrobili už z definice. A ve slavné české exportní ekonomice, ve které prý 80 % ekonomiky jde na export, jak s oblibou říkají politici, tak i za doby její největší předcovidové slávy v roce 2019 dělala schopnost exportovat jen necelých 2,6 % HDP. Ještě méně, než byla ta exportní marže letošního září.  

 

Ano. Česká ekonomika toho vyváží hodně. Zejména zboží z průmyslu, který je tak moc viditelný, neboť mu i dnes pořád ještě zbyl nějaký ten komín. Hůř už jsme na tom ve vývozu budoucího zboží, jako know-how, služby, a podobně. Ale pořád ještě – komu čest, tomu čest. I když jen dvě celých šest. Ale chápejme. Průmyslová ekonomika může být jen těžko nějak zázračně exportní, když nemá žádné vlastní energie kromě uhlí, a to se už celkem dlouho zakazuje.

 

Česko prostě musí hodně vyvážet, ale ne aby na tom vydělalo. Jen aby si těmi vývozy vůbec vydělalo na to, aby mohlo dovážet to, co nemá. Hlavně tedy energie. Když jejich dovoz odečteme od našich velkých vývozů, už nám tu moc nezbude.

 

No, snad jsem vám neubral na víře v exportní Česko přespříliš a zbývá vám ještě spousta energie do dnešního dne. Září byl jen druhý nejhorší letošní měsíc pro české vývozy. Rostou aspoň ve srovnání se srpnem.

 

Pořád lepší ponížené vývozy,
než v listopadu oparové virózy.

 

Hezký den.

Odebírejte naše další newslettery

 

Nechcete už odebírat naše e-maily? Odhlaste se zde.